Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Historický okamžik pro Univerzitu Karlovu: Škola získala vzácné listiny z roku 1347 o svém vzniku

Historický okamžik pro Univerzitu Karlovu: Škola získala vzácné listiny z roku 1347 o svém vzniku

Univerzita Karlova získala vzácné listiny ze 14. století, které se vážou k jejímu založení. Oba dokumenty jsou z roku 1347 a předcházejí vzniku školy, kterou založil o rok později císař Karel IV. První písemností je souhlas papeže Klimenta VI. s vybudováním pražského učení a druhou notářský opis tohoto souhlasu s podpisy svědků. Listiny dnes vedení univerzity představilo na tiskové konferenci.

„Jsem šťasten, že v roce 670. výročí vzniku univerzity a stého výročí vzniku Československa se podařila věc, v níž nikdo nedoufal. Je to historický okamžik nejen pro univerzitu a Českou republiku, ale i pro evropskou vzdělanost,“ uvedl rektor univerzity Tomáš Zima. Získání listin označil za objev tisíciletí a věc nedozírné hodnoty.

Papež Kliment VI., který byl Karlovým vychovatelem v jeho mládí u pařížského dvora, vydal svůj souhlas se založením pražské univerzity 26. ledna 1347. Je napsán na velmi dobře dochovaném italském pergamenu, na kterém visí olověná papežská bula neboli pečeť. Na její přední straně jsou hlavy apoštolů Petra a Pavla, na zadní pak stojí papežovo jméno.

V dokumentu se píše, že papež Kliment VI. po suplice Karla IV. dává souhlas, aby se v Praze založilo obecné vysoké učení. To má právo vzdělávat magistry a doktory a udělovat grady neboli tituly a hodnosti platné v celé tehdejší západní Evropě.

INFOGRAFIKA: Nezaměstnanost v EUINFOGRAFIKA: Nezaměstnanost v EUautor: info.cz

Druhá listina je notářský opis souhlasu z 30. června 1347. Text je na pergamenu, který se užíval v Čechách. Dokument je mírně poškozený. Podle vedení univerzity to dokládá, že se používal a méně pečlivě se s ním zacházelo. Ze dvou přivěšených voskových pečetí pražské kapituly a vikáře se dochovala jen jedna, a to kapitulní. Vydavatelem tohoto takzvaného instrumentu, tedy opisu, byl notář Petr Michalův z Prahy, což dokazuje jeho podpis. Nechybí jména svědků, kterými byli významní členové Svatovítské kapituly.

Listiny univerzita získala ze soukromé sbírky. Před třemi týdny ji oslovila banka J&T, že má možnost písemnosti zakoupit a škole prodat. Odborné posudky prokázaly pravost dokumentů. Tento týden v pondělí univerzita podepsala smlouvu, ve středu se dokumenty dostaly do jejího archivu. Pokud to stav listin dovolí, bude je škola vystavovat při významných událostech.

Písemnosti se nyní budou restaurovat. Zaměří se na ně také historici. Budou pátrat po tom, jak se z arcibiskupského archivu listiny dostaly do soukromých sbírek a kudy putovaly. Ztratit se mohly podle rektora za husitských válek či za třicetileté války. „Bude to určitě hezká detektivní práce. Uvidíme, kam se dopátráme. Ten začátek je leden 1347,“ dodal Zima.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232