Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Letiště Praha hlásí rekord. Loni odbavilo 15,4 milionu cestujících

Letiště Praha hlásí rekord. Loni odbavilo 15,4 milionu cestujících

Letiště Václava Havla v Praze loni zvýšilo počet odbavených cestujících o 17,9 procenta na rekordních 15,4 milionu lidí. Nejúspěšnějším měsícem byl červenec s 1,7 milionu pasažérů. Počet vzletů a přistání letadel stoupl o osm procent na 148 283 pohybů. Letiště Praha to v tiskové zprávě uvedlo 16. ledna 2018.

Za růstem počtu odbavených osob stojí příchod nových dopravců, otevírání nových linek a navyšování kapacit na linkách stávajících. V průměru prošlo letištěm 42.233 cestujících denně. Ve srovnání s pěti předchozími lety je loňský nárůst počtu odbavených cestujících dvouciferný.

„Nárůst počtu odbavených cestujících za rok 2017 je vynikající a převyšuje celoevropský průměr. V rámci srovnání s evropskými výsledky, které máme v tuto chvíli k dispozici zatím pouze za období leden - listopad 2017, dosáhlo Letiště Václava Havla Praha v těchto sledovaných měsících 18,4procentního nárůstu v počtu odbavených cestujících, zatímco celoevropský růst činil 8,7 procenta,“ uvedl předseda představenstva letiště Václav Řehoř.

Obecně je podle Řehoře nárůst ovlivněn větší ochotou lidí za cestování utrácet na straně jedné a zvyšující se cenovou dostupností létání na straně druhé. V roce 2017 bylo z Letiště Václava Havla Praha navázáno letecké spojení do celkem 16 nových destinací. V dalších dvou případech byly otevřeny linky sice do stávajících destinací, ale na nová letiště Londýn/City a Londýn/Southend.

Celkem v roce 2017 operovalo své lety z Letiště Václava Havla Praha 69 pravidelných dopravců, kteří létali do 163 destinací. Nejvíce cestujících směřovalo z Prahy do evropských měst a dále pak do Afriky, která zaznamenala více než 66procentní meziroční nárůst, což bylo způsobeno zejména zvýšeným zájmem o cesty do dovolenkových destinací na severu kontinentu.

Nejčastěji byla využívaná letecká spojení do Velké Británie, kde bylo až 15 destinací a počet odbavených narostl o zhruba sedm procent. Následovala Itálie s růstem o téměř 30 procent a Německo.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Nejvytíženější destinací byl tradičně Londýn, kam v loňském roce poprvé směřovaly z Prahy lety na všech šest mezinárodních letišť. Následují Paříž, Moskva, Amsterdam a Frankfurt. Skutečným skokanem v počtu odbavených cestujících byl v meziročním srovnání Milán Bergámo, následuje Hurghada, Moskva, Řím Ciampino a Marsa Alam.

Rekordy hlásí i letiště v okolních zemích. Počet pasažérů letiště ve Varšavě loni stoupl o pětinu na 15,5 milionu. Vzdušný přístav ve Vídni poprvé překročil hranici 30 milionů odbavených cestujících.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1