Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Masivní Kinterův objekt z výstavy Nervous Trees bude až do září v Motole. Má rozveselit pacienty

Masivní Kinterův objekt z výstavy Nervous Trees bude až do září v Motole. Má rozveselit pacienty

Motolská nemocnice má od včerejška novou atrakci. Masivní objekt Kryštofa Kintery BASIC ATOMIC, který byl jednou z nejvýraznějších součástí jeho veleúspěšné výstavy Nervous Trees se přesunul do venkovních prostor Fakultní nemocnice, kde jej mají návštěvníci, personál i pacienti možnost obdivovat až do září.

Důmyslná, barevně výrazná instalace, připomínající svou strukturou shluky molekul, působí na kamenném a betonovém prostranství před ředitelstvím nemocnice jako útvar z jiné dimenze. Objekt, který rozsvítil strohou nemocniční architekturu, nemá podle Kintery „zdobit“, nýbrž „zlobit“: chybějící politura působí jako pojistka před přílišnou nablýskaností, která by mohla upomenout na kýčovité vánoční dekorace v obchodních centrech.

Nápadem umístit jeden ze svých exponátů do prostor motolské nemocnice se Kryštof Kintera zabýval delší dobu. „Od začátku jsem byl nadšen pobídkou svého přítele, chirurga Roberta Lischkeho,“ řekl pro Info.cz Kintera. „Idea je stará zhruba rok až dva, a dlouho jsem otálel, s čím sem přijít. Nakonec se ukázalo, že tahle poměrně monumentální struktura se sem hodí nejlépe – obrázky na zdech uvnitř budovy jsou sice taky důležité, ale tady se člověk může doopravdy rozmáchnout,“ dodává umělec.

„Jsme opravdu nadšeni a nesmírně poctěni. Dílo BASIC ATOMIC zde ve FN Motol nabourává sterilitu nemocničního prostředí, které si veřejnost často spojuje s bolestí a nepříjemnými zážitky. Umělecký exponát je tím, co působí pozitivně na myšlení návštěvníků nemocnice, kteří mohou alespoň na chvíli přenést svou pozornost mimo jejich problémy a zdravotní obtíže,“ říká ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík.

Plánuje Kintera v budoucnu umístit do veřejného prostoru i další své objekty? „Určitý diskurz, debata o veřejném prostoru je teď velmi módní, skoro to až působí, že bude Praha brzy plná uměleckých děl,“ směje se Kryštof Kintera. „Já ale pro své realizace vždycky nejprve potřebuji nějaký vnitřní důvod,“ vysvětlil pro Info.cz. „Platí to ostatně i pro obě má další díla, která jsou v Praze ve veřejném prostoru k vidění.“

Umělecký objekt zapůjčil Kintera Motolské nemocnici bezplatně a v ČR tak jde o o první případ, kdy je úspěšné Kinterovo dílo vystavováno v prostorách veřejné instituce. V zahraniční byl tento exponát vystaven například ve švýcarské Basileji nebo nizozemském Rotterdamu.

Krištof Kintera (*1973) patří k nejznámějším současným českým umělcům. Má za sebou desítky výstav po celém světě a jeho uměním se může pochlubit nejeden soukromý sběratel. Je autorem pomníku věnovanému propagátorovi městské cyklistiky Janu Bouchalovi na nábřeží Kapitána Jaroše „Bike to Heaven“ nebo pod Nuselským mostem „Memento mori“ věnovaný sebevrahům. Na podzim 2017 připravil ve spolupráci s Galerií Rudolfinum rozsáhlý projekt Nervous Trees, který shrnoval posledních pět let jeho tvůrčí práce. Ve výjimečných prostorách Kintera představil desítky soch, instalací a interaktivních objektů. Výstava byla mimořádně úspěšná a vidělo ji přes 160 tisíc lidí.

 

 

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>> 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1