Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na komíně v pražských Holešovicích se vylíhla tři vzácná mláďata sokola stěhovavého

Na komíně v pražských Holešovicích se vylíhla tři vzácná mláďata sokola stěhovavého

Na holešovickém komíně se vylíhla tři mláďata vzácného sokola stěhovavého. Mláďata jsou zdravá a ornitolog je už okroužkoval. Na komín byla umístěna fotopast, která zaznamená vývoj mláďat. Stejný sokolí pár hnízdil v ornitologické budce na komíně v holešovickém areálu již vloni, kdy vyvedl také tři mladé.

Mláďata zatím neumějí létat a jejich první pokusy jsou neobratné. Na komíně je proto nesmí nikdo rušit, aby ze strachu nevyskočila z hnízda. „V loňském roce bylo jedno z mláďat pravděpodobně vyrušeno a z komína spadlo. Naštěstí ho zaměstnanci Pražské teplárenské včas našli a ujali se ho,“ uvedl ornitolog Dušan Rak ze Skupiny na ochranu a výzkum dravců a sov. Mládě se podařilo zachránit a po čase vrátit k rodičům.

Na komín ze 70. let minulého století, který bude kvůli modernizaci od příštího roku mimo provoz, je proto více koordinován vstup, aby pracovníci mláďata nevylekali. „Apelujeme na naše partnery a revizní techniky, aby se komínu v těchto měsících vyhýbali,“ uvedl Tomáš Sluka z Pražské teplárenské.

Po špičkách je nutné kolem sokolů chodit i v jiných obdobích. „V období leden až březen hájí své teritorium a páří se. Kdyby byli často rušeni, hrozí, že lokalitu opustí. V březnu a dubnu pak samička sedí na vejcích, a kdyby se vzdálila na dobu delší než 15 minut, vejce mohou zachladnout. Jakmile se mláďata vylíhnou, to je zhruba v období od dubna do června, postupně přepeřují a učí se létat,“ dodal Rak, který dlouhodobě monitoruje stav sokolů v Praze.

Sokolí pár, který se na holešovickém komíně uhnízdil, má zajímavou historii. Před několika lety se samička zranila v obchodním domě Kotva, když lovila holuby. Díky péči ornitologů se vrátila zpátky do přírody. Z Prahy odlétla, ale loni se do metropole vrátila. Podle Raka život ve městě sokolům vyhovuje a díky velkému počtu holubů zde mají dostatek potravy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1