Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Národní knihovna dostaví depozitář v Hostivaři a dokončí miliardovou rekonstrukci Klementina

Národní knihovna dostaví depozitář v Hostivaři a dokončí miliardovou rekonstrukci Klementina

Národní knihovna zahájila rekonstrukci svého Centrálního depozitáře v Praze Hostivaři. Poté, co tam byla před čtyřmi lety otevřena nová budova, začíná v těchto dnech první ze dvou fází oprav těch starších. Rekonstrukce by měla skončit v polovině roku 2019 a stát by měla 117 milionů korun bez DPH. Dnes to uvedla mluvčí knihovny Irena Maňáková. Knihovna ještě letos plánuje zahájit dostavbu nové budovy depozitáře a také začít poslední etapu obnovy svého historického sídla v Klementinu, jež má přijít na miliardu.

Symbolem Národní knihovny je právě její sídlo v bývalé jezuitské koleji v centru Prahy. Přesto se poslední léta většina knihovních svazků nachází v pražské Hostivaři, kde byl před více než 20 lety otevřen Centrální depozitář. Po dostavbách a rekonstrukcích všech objektů NK by měly v Klementinu být jen dva miliony svazků, v původní hostivařské budově, která se nyní začíná opravovat, bude 4,5 milionu knih a stejný počet i v nové budově dopozitáře po jejím rozšíření.

Rekonstrukce depozitáře bude mít dvě fáze kvůli zachování provozu v objektu. Stěžejním bodem rekonstrukce je zajištění klimatu ve skladových halách, tedy výměna vzduchotechnických jednotek a kvalitní chlazení s adsorpčním odvlhčováním; dosavadní kondenzační odvlhčování působilo v některých ročních obdobích problémy při uchování stabilního klimatu v depozitářích, uvedla mluvčí.

Druhým důvodem rekonstrukce je získání prostor pro více zaměstnanců, kteří se musejí do Hostivaře přesunout z Klementina. V historickém objektu, který během revitalizace dostává pietně památkářsky autentickou původní podobu, se snižuje počet míst pro zaměstnance. Kdysi byly kanceláře vytvořeny přepažením rozměrných chodeb, po revitalizaci tyto vestavby mizí z důvodů estetických i požárních a bezpečnostních, uvedla mluvčí.

Kvůli opravě depozitáře se stěhuje asi 350.000 svazků, které budou dočasně nepřístupné, nebo 78 skříní lístkového generálního katalogu.

Budování depozitáře v Hostivaři bylo řešením kapacity Národní knihovny poté, co před deseti lety byla z politické vůle opuštěna myšlenka výstavby nové knihovny. Nový ředitel NK Martin Kocanda ale říká, že ani Klementinum se všemi hostivařskými prostory nestačí pro knihovní svazky déle než do roku 2040. Přiklání se tedy znovu k novostavbě. Prioritou je ale dokončení dlouho protahované revitalizace Klementina.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1