Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nezaměstnaných v Praze mírně ubylo

Nezaměstnaných v Praze mírně ubylo

Lidí bez práce v únoru v Praze mírně ubylo, ale míra nezaměstnanosti v metropoli zůstala stejně jako v lednu i v prosinci na hodnotě 2,3 procenta. Počet volných míst v hlavním městě se v únoru zvýšil o více než 1800. Míra nezaměstnanosti v Praze je stále nejnižší ze všech krajů Česka. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Bez práce bylo v metropoli na konci února 21.263 lidí, o 466 méně než v závěru ledna. Okamžitě mohlo nastoupit do práce 19.129 osob ve věku od 15 do 64 let.

Počet volných pracovních pozic na konci února meziměsíčně stoupl o 1858 na 46.078. Na jedno volné místo tak v metropoli připadá přibližně 0,5 uchazeče, přičemž celostátní průměr je 1,2. Nejmenší poměr nezaměstnaných k volným místům byl v únoru okrese Praha-východ a na Pardubicku, kde na každých pět neobsazených pozic připadá jeden uchazeč.

Nezaměstnanost v Praze je nejnižší ze všech krajů České republiky. Následuje Plzeňský kraj s mírou nezaměstnaností 2,6 procenta.

Nezaměstnanost v celé republice uplynulý měsíc klesla na 3,7 procenta z lednových 3,9 procenta. Bez práce bylo zhruba 280.900 lidí, což je za únor nejméně od roku 1997. Meziročně nezaměstnanost stále klesá, loni v únoru činila 5,1 procenta. Počet volných pracovních míst se meziměsíčně i meziročně zvýšil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1