Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Oprava Libeňského mostu začne už v pátek. Zatím ale jen provizorní

Oprava Libeňského mostu začne už v pátek. Zatím ale jen provizorní

Práce na provizorním zabezpečení uzavřeného Libeňského mostuzačnou již v pátek. Počítá s tím městská společnost Technická správa komunikací (TSK), která v těchto dnech vybírá stavební firmu. Správce pražských komunikací odhaduje, že oprava potrvá tři, maximálně čtyři týdny. TSK to dnes oznámila v tiskové zprávě. Kvůli havarijnímu stavu byl provoz aut a tramvají po Libeňského mostu zastaven minulý pátek.

Kvůli zakázce na podepření jednoho z mostů libeňského soumostí oslovila TSK pět firem. Čas na podání nabídek vyprší v pátek 10:00. "Pak je okamžitě vyhodnotíme, podepíšeme smlouvu, a ještě v pátek budeme chtít předat dodavateli staveniště, aby začal okamžitě pracovat," sdělil ředitel TSK Petr Smolka. Vybraná stavební firma musí garantovat, že most po opravě splní podmínky, díky kterým bude možné obnovit provoz na mostě alespoň v omezeném rozsahu.

Libeňský most byl v minulém týdnu přeřazen do kategorie mostů v havarijním stavu. Technická správa komunikací a vedení Prahy zakázaly vjezd vozidel nad pět tun a zastavili také provoz MHD. Jak dlouho bude most zavřený, není jasné. Stejně tak není jasné, kdy bude most z roku 1928 definitivně opraven.

TSK v minulosti připravovala zbourání mostu a výstavbu nového. Zastupitelé to v roce 2016 odmítli a vybrali variantu rekonstrukce. Teď město čeká na rozhodnutí ministerstva kultury, zda je most památkou, a rekonstrukci tak nemůže zahájit.

Ministerstvo kultury tvrdí, že nezbytnou údržbu i stavební či technické zásahy směřující ke stabilizaci Libeňského mostu je možné provádět i během posuzování jeho případné památkové ochrany. "Libeňský most se ve špatném stavebně technickém stavu nachází v důsledku dlouhodobé absence adekvátní údržby v trvání desítek let a řízení o prohlášení věci za kulturní památku nemá na tento stav žádný vliv," uvedla v pátek mluvčí ministerstva. V havarijním stavu je navíc jen část libeňského soumostí na břehu směrem k Palmovce, nikoliv samotný most přes Vltavu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1