Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha je na počátku chřipkové epidemie. Připravte se na teplotu přes 38 stupňů a bolest kloubů

Praha je na počátku chřipkové epidemie. Připravte se na teplotu přes 38 stupňů a bolest kloubů

Praha je od konce minulého týdne na začátku lokální chřipkové epidemie. Mezi dětmi do 14 let přibylo za týden nemocných skoro o polovinu, informovala dnes Hygienická stanice Hlavního města Prahy v tiskové zprávě. O epidemii se hovoří tehdy, když se počet pacientů pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100.000 lidí. V celém Česku bylo nemocných asi 1450 na 100.000 obyvatel, v Praze kolem 1300.

„Největší nárůst počtu nemocných v uplynulém týdnu jsme v Praze zaznamenali u dětí do 14 let. Zde došlo k vzestupu nemocných o 47,2 procenta. U pěti dětí máme navíc zaznamenán těžce probíhající průběh onemocnění chřipkou do takové míry, že tyto děti musely být hospitalizovány,“ uvedl šéf pražských hygieniků Jan Jarolímek. U dětí do pěti let se počet nemocných blíží ke 3000 na 100.000 obyvatel.

Hygienici očekávají, že v následujících týdnech bude počet nemocných stoupat. „Situace a vývoj v Praze odpovídá vývoji v dalších regionech Česka, které výrazné nárůsty počtu nemocných hlásí také,“ dodal. V některých krajích už chřipková epidemie začala. Ve Zlínském kraji je nemocnost 1898 lidí na 100.000 obyvatel, v Libereckém 1776 lidí na 100.000 obyvatel. V Praze je to kolem 1300, ale počet strmě roste, v minulém roce to bylo v této době asi o 200 víc.

Chřipka se od běžné virózy liší rychlým nástupem, bolestí kloubů a tělesnou teplotou nad 38 stupňů Celsia. Nejúčinnější prevencí je vyhnout se kontaktu s nemocnými, dále pravidelné mytí rukou vodou s mýdlem. Neumytýma rukama by se lidé neměli dotýkat obličeje.

Oslabené jedince nebo seniory může chřipka i ohrozit na životě. „Je nanejvýš vhodné omezit návštěvy lůžkových zdravotnických zařízení a objektů sociálních služeb typu domovů pro seniory,“ uvedl Jarolímek. Přes dvě desítky lidí skončilo letos kvůli chřipce v nemocnici, čtyři pacienti starší 60 let zemřeli.

Očkováno proti chřipce je každoročně asi pět až sedm procent Čechů, u seniorů, kterým ho platí stát, 20 až 30 procent. Evropská komise doporučuje, aby bylo očkováno až 75 procent seniorů a rizikové populace včetně zdravotníků a lékařů. Pro tuto sezónu už je ale na očkování pozdě, nestihnou se vytvořit protilátky. Účinnost vakcíny je asi 60 procent, protože působí jen na některé kmeny chřipky. Snižuje ale riziko závažných komplikací.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1