Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha se nepřizpůsobuje změně klimatu. Spolek Arnika rozjel anketu, která má městu pomoci

Praha se nepřizpůsobuje změně klimatu. Spolek Arnika rozjel anketu, která má městu pomoci

Kam se lidé v Praze chodí schovat před letními horky, se ptají ekologové ze spolku Arnika v nové anketě. Podle nich se Praha dostatečně nepřizpůsobuje změně klimatu, zejména v zastavěných částech se budou teploty v budoucnu ještě zvyšovat. Uvádí to i analýza Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, kterou vědci provedli jako podklad pro adaptační strategii Prahy na změnu klimatu. Arnika o anketě informovala v dnešní tiskové zprávě.

Podle organizátorky ankety Venduly Zahumenské se lidé mohou v anketě vzájemně inspirovat, zároveň však její závěry mohou být i zpětnou vazbou pro vedení hlavního města. „Zastavěné čtvrti Prahy trpí mnohem vyššími teplotami než okrajové části. Příčinou jsou velké budovy, které brání profukování větru, vybetonovaná parkoviště, rozpálené chodníky bez stromů a hustá doprava,“ uvedla Arnika.

Podle vědců se budou v následujících desetiletích výrazně zvyšovat počty tropických dnů, to je takových, kdy teplota přesáhne 30°C. Centrum Prahy a okolí Vltavy směrem na jih by při nejhorším scénáři mohly mít po roce 2080 i více než 40 tropických dnů za léto. V současnosti je to méně než 20 takových dnů, u zbývající části Prahy pak méně než 15.

V anketě mohou lidé hlasovat pro parky, zahrady, ale také kašny nebo pítka. Podle ekologů ochlazení napomáhají i menší opatření, jako jsou zelené střechy nebo fasády porostlé břečťanem. Všechny tyto prostředky umožní zachycení a zadržení vody při dešti, která se vypařuje teprve postupně a snižuje přitom teplotu v okolí.

Ekologové ve zprávě také uvedli, že Praha by se mohla inspirovat zahraničními městy, jako je Madrid nebo Kodaň. V Kodani zavedli parky, které se při přívalových deštích mění téměř v mokřady, aby zabránili rychlému odtoku spadlé vody do moře. „Vedry a suchem sužovaný Madrid už nyní začíná pokrývat město zelenými plochami, osazuje střechy, zakládá nové parky a zahrady, a dokonce uvažuje o uzavření centra pro všechna auta bez rozdílu,“ uvedli ekologové.

Podobný projekt, jako je anketa Arniky, představila nedávno Praha 6. Do její pocitové mapy pro klimatickou změnu a kvalitu prostředí mohou lidé zadávat, kde se cítí příjemně a kde jim horko vadí nejvíc.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1