Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Praha skoupí zbylé akcie Pražských služeb. Za téměř 300 milionů korun

Praha skoupí zbylé akcie Pražských služeb. Za téměř 300 milionů korun

Zbylé akciové podíly v Pražských službách (PSAS) budou hlavní město stát nejvýše 289,2 milionu korun. Za podíly drobných akcionářů zaplatí Praha maximální cenu 159,4 milionu, zbylé akcie převezme od samotné firmy. Po nuceném odkupu (takzvaném „squeez-outu“) bude mít ve firmě, která zajišťuje zpracování komunálního odpadu v metropoli a vlastní Malešickou spalovnu, stoprocentní podíl. Záměr dnes schválili pražští radní, ještě jej ale musí odhlasovat zastupitelé.

Hlavní město loni koupilo 19,3 procenta společnosti od EP Industries ze skupiny EPH Daniela Křetínského. Zároveň prodala zhruba 24 procent v Pražské teplárenské Křetínského firmě EP Infrastructure. Na transakci Praha čistě z finančního hlediska vydělala 1,6 miliardy korun, nyní má v Pražských službách 96,24 procenta.

„Od začátku jsme deklarovali, že bychom se chtěli pokusit o to, aby Praha vlastnila strategické podíly ve společnostech strategické infrastruktury,“ uvedl radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO). Dodal, že squeez-out by měl být dokončen nejpozději do konce dubna.

Protože nově vlastní více než 90 procent akcií Pražských služeb, může Praha podle zákona donutit minoritní akcionáře k odprodeji akcií. Cílem magistrátu je získat stoprocentní vlastnictví, což podle radního Procházky přinese hlavnímu městu výhody. Jde například o možnost zadávat zakázky na úklid interně v takzvaném režimu in-house.

 

Navrhovaná cena za akcii v nominální hodnotě 1000 korun by podle schváleného materiálu neměla přesáhnout 2928 korun, což odpovídá částce, za kterou město koupilo podíl od EP Industries a kterou určil znalecký posudek. Od samotné firmy Praha odkoupí 44 339 akcií a od drobných akcionářů 54 428. Kromě toho bude nutné odkoupit také čtyři akcie v nominální hodnotě 400 korun, jejichž hodnota by neměla přesáhnout 1200 korun.

Praha dala koncem loňského roku za 19,3 procenta v PSAS 1,48 miliardy korun. Za zhruba čtvrtinový podíl v Pražské teplárenské zaplatila Křetínského firma 3,1 miliardy korun. Rozdíl v hodnotě podílů je asi 1,6 miliardy korun, podle radního Procházky by je město mohlo využít například k odkupu části Pražských vodovodů a kanalizací od francouzské Veolie.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

Pražské služby na základě desetileté zakázky od magistrátu z roku 2015 zajišťují svoz a zpracování odpadu pro zhruba dvě třetiny metropole. Zbytek zajišťuje Křetínského AVE CZ a její subdodavatelé. Čistý zisk Pražských služeb předloni činil 106,2 milionu korun.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1