Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pražského „Stalina“ čeká proměna. V podzemí vznikne moderní galerie

Pražského „Stalina“ čeká proměna. V podzemí vznikne moderní galerie

Podzemí bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné čeká velká proměna. Praha vypíše veřejnou zakázku na jeho využití a po rekonstrukci bude v těchto prostorách galerie výtvarného umění s dalšími službami. Cena zakázky by neměla překročit 50 milionů korun.

„Stav, ve kterém se vnitřní část nachází, je havarijní a nemůžeme tam pouštět nikoho. Vypadá to tam katastrofálně,“ řekla primátorka metropole Andriana Krnáčová (ANO). „Chceme celý ten prostor opravit a zároveň i smysluplně využít,“ uvedla. Při hledání místa pro galerii moderního umění mělo město podle ní vytipováno několik lokalit. Ohledně aktuálního záměru je v kontaktu s vedením Národní galerie.

Studii, která bude sloužit jako podklad konkrétního projektu, vytvoří právě NG. Materiál určí, co v podzemí bude nebo kdo bude nositel programu. Opírat se podle ředitele galerie Jiřího Fajta bude o dřívější stavebně-technickou studii. Na základě studie vytvořené NG začne příprava samotného projektu. Na studii začne NG pracovat hned po podpisu memoranda s hlavním městem.

V prostoru má vzniknout kulturně-vzdělávací centrum, které NG pracovně nazývá centrem současného umění. Má podpořit mladou generaci výtvarníků a zároveň připomenout historii pomníku a totalitního Československa. „Teprve se ale budeme zabývat obsahem. Lokalita má tak obrovskou symbolickou hodnotu, že je třeba ji připomenout. To, k čemu to podzemí sloužilo, nebude zapomenuto,“ řekl Fajt. Při přípravě studie bude NG spolupracovat s Prahou 7, Institutem plánování a rozvoje i památkáři.

Podzemí bude rozděleno do čtyř částí. V jedné z nich bude hlavní výstavní sál, pak tu bude prostor pro prezentaci historie místa včetně nerealizovaných návrhů úpravy hrany Letné a další sál by měl představit komunistický totalitní režim. Poslední by sloužil street art komunitě. Opravena bude stropní deska. Podle Fajta se veškeré práce uskuteční v podzemí a na povrchu nic nevznikne, naopak počítá se se zachováním jeho současného využití, kdy je populární především jako plocha pro skateboading a vyhlídka na centrum Prahy.

Kdy nová galerie vznikne, není jasné. Podle Fajta by to ale v případě, že se nevyskytnou žádné komplikace, mohlo být v rozmezí tří až pěti let.

Záměr magistrátu kritizuje vedení Prahy 7. „Je to nepřijatelný postup a je smutné, že je v tom zapojena i NG. Po volbách bude tedy co napravovat, protože jakákoliv oprava tohoto místa musí být maximálně citlivá, dobře projednaná a pouze na základě mezinárodní architektonické soutěže,“ uvedl zastupitel a místostarosta městské části Ondřej Mirovský (Zelení/Trojkoalice). Krnáčová výtky Prahy 7 odmítla.

Jeden z nejbizarnějších evropských komunistických monumentů byl po šestileté výstavbě odhalen v roce 1955, kdy se éra uctívání sovětského vůdce, který zemřel v roce 1953, blížila ke konci. V únoru 1956 Stalinův nástupce Nikita Chruščov na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odsoudil kult Stalinovy osobnosti. I přesto pražští komunisté o odstranění 22 metrů vysokého pomníku rozhodli až začátkem 60. let.

Počátkem 90. let se v prostorách uvnitř podstavce konaly kulturní akce. Největší byla výstava Totalitní zóna, během níž začalo z útrob pomníku zprvu pirátsky vysílat Radio 1, tehdy jako Radio Stalin.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1