Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prezidentští kandidáti reagují na dopis Kolínské. Většina z nich by kontroly na Hradě zrušila

Prezidentští kandidáti reagují na dopis Kolínské. Většina z nich by kontroly na Hradě zrušila

V září 2017 zaslala náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ) otevřený dopis všem prezidentským kandidátům. Zajímalo ji, jak by se v případě svého zvolení postavili k otázce průchodnosti Pražského hradu a bezpečnostních překážek, které jsou podle jedněch nezbytné, podle jiných zcela zbytečné.

Právě ke druhé skupině se řadí i sama náměstkyně, která je přesvědčená o tom, že povinné hradní kontroly nejen že brzdí běžný denní provoz v místě, obtěžují místní i turisty a vytvářejí fronty, ale jsou i „symbolem bezdůvodné arogance moci, kterou známe z minulosti.“ V konečném efektu mají omezení podle Kolínské významný dopad i na celkovou image Prahy coby otevřeného města a vytvářejí nepodložený pocit obecného strachu a ohrožení.

K dnešnímu dni se podařilo shromáždit odpovědi pěti kandidátů. Většina z nich se shodla na tom, že prostupnost Pražského hradu by se měla výrazně zlepšit, kontroly by se podle nich měly zrušit úplně. Ve svých reakcích kladou respondenti důraz i na to, že fronty u kontrol bezpečnostní situaci spíše zhoršují.

Pro Jiřího Drahoše je znovuotevření Pražského hradu dokonce jednou z priorit. K odpovědi přiložil i krátkou koncepci „otevření hradu“, kterou by po zvolení prezidentem dále vypracoval. V ní slibuje zrušení bezpečnostních rámů a kontrol i volnou prostupnost areálu pro turisty i místní.

Michal Horáček by podle vlastního vyjádření bezpečnostní opatření zrušil hned v první den nástupu do úřadu, což slibuje také na svých webových stránkách. Podle jeho názoru bezpečnostní prohlídky rizika naopak zvyšují, protože vytvářejí velké shluky lidí.

Proti kontrolám a zábranám se jednoznačně staví i Marek Hilšer. Kontrolní rámy a prohledávání tašek by zrušil „okamžitě“, a stejně jako Horáček zmiňuje paradoxní ohrožení lidí ve frontách. Areál Hradu by podle něj měl fungovat jako přirozená součást historického centra, ne jako uzavřená pevnost.

Podle kandidáta Jiřího Hynka je nízká prostupnost Hradu problém. Areál byl podle jeho slov veřejnosti přístupnější i „za dob tuhého socialismu“.

Posledním kandidátem, který se zároveň jako jediný vyjádřil pro zachování současného stavu, je stávající prezident ČR Miloš Zeman.

„Jsem ráda, že problém neprostupnosti Pražského hradu vnímají kandidáti na prezidenta jako jeden z nejnaléhavějších. Považuji to za příslib toho, že éra turniketů, prohlídek a ponižujícího šacování bude již brzy za námi. Praha si zaslouží, aby byl Pražský hrad její přirozenou součástí,“ hodnotí ohlas své iniciativy mezi části prezidentských kandidátů Petra Kolínská.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1