Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Startuje Festival íránských filmů. Po pražských promítáních se přestěhuje do Brna a Ostravy

Startuje Festival íránských filmů. Po pražských promítáních se přestěhuje do Brna a Ostravy

V Praze dnes odstartuje Festival íránských filmů. Diváci mohou až do neděle v pražských kinech Světozor, Bio Oko, Lucerna a kino Pilotů zhlédnout odvážné snímky z íránské kinematografie posledních let. Čeká na ně i napínavý příběh O Elly oscarového režiséra Ašghara Farhádího. Festival Írán:ci se koná již posedmé, po pražském promítání se přesune do Brna a Bratislavy.

Festival dnes zahájí ve velkém sále pražské Lucerny promítání čtyř krátkých filmů, které podle organizátorů zažívají zlatou éru. "Jsou to hypnotická díla od mladých, odvážných, neúnavných talentovaných filmařů, kteří se stávají budoucími hlasy íránského filmu," píšou na webu. Letos poprvé bude také sekce krátkých filmů soutěžní. Několik režisérů proto přijelo do Prahy a zúčastní se festivalu osobně.

Na páteční večer se chystá v kině Světozor zvláštní uvedení filmu O Elly, který je ukázkou tvorby režiséra Farhádího z roku 2009. Z jeho snímků už čeští diváci mohou znát filmy Klient či Rozchod Nadera a Simin, které oba získaly sošku Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Pochvalné reakce ve světě posbíral i film Inverze režiséra Behnama Behzadiho, který se bude promítat ve Světozoru ve středu a v neděli. Původně mělo být na festivalu uvedeno i drama Neústupný, jeho promítání ale bylo zrušeno. Šlo o nejúspěšnější íránský titul loňského roku, režisér Mohammad Rasoulof si za něj odvezl ocenění z Cannes.

Za sedm let od prvního ročníku festival navštívilo 22 000 diváků, kteří mohli zhlédnout více než 150 filmů íránských tvůrců. Podle uměleckého ředitele festivalu Kaveha Daneshmanda k sobě festival přivádí dvě zdánlivě velmi odlišné kultury a nachází mezi nimi společná témata. Kromě filmů je pro návštěvníky připraven i doprovodný program, který obstarají íránští hudebníci, divadelníci, ale také třeba kuchaři.

Festival v Praze se koná pár dní po několikadenních protivládních demonstracích, které si v Íránu vyžádaly 22 obětí. Přes tisíc lidí bylo zatčeno. Původní požadavky na zlepšení ekonomické situace a protesty proti zdražování přerostly v kritiku vedení státu. Úřady pak zablokovaly sociální sítě a protesty označily jako spiknutí, za nímž stojí síly ze zahraničí, hlavně z USA a z Izraele. Do protestů se zapojili ve velkém počtu mladí lidé a dělníci, stejně jako příslušníci vzdělané střední třídy, která tvořila páteř proreformní revolty před téměř deseti lety.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1