Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Větší trhy, víc bariér proti teroristům. Jaké budou Velikonoce v Praze?

Větší trhy, víc bariér proti teroristům. Jaké budou Velikonoce v Praze?

Velikonoční trhy v centru Prahy nabídnou bohatší kulturní program i více stánků než v minulosti. Prodejních míst bude na Václavském náměstí o 19 více, celkem 40, na Staroměstském náměstí o tři více, celkem 100. Na náměstí Republiky bude 28 stánků. Prodejci nabídnou jarní a velikonoční dekorace, kraslice, perníčky i medovinu. Dnes o tom novináře informovala společnost Taiko, která pořádá trhy na Staroměstském náměstí, Václavském náměstí a náměstí Republiky. Trhy začnou v sobotu 17. března a potrvají do neděle 8. dubna.

Trhy na Staroměstském náměstí nabídnou každý den kulturní program. Celkem vystoupí zhruba 70 folklorních a národopisných souborů, což je dohromady kolem 1000 lidí. Folklorní soubory budou z celé České republiky. „Nebude to jenom o folkloru, ale i o pěveckých vystoupeních a tanečních vystoupeních,“ řekla ČTK organizátorka programu Libuše Klinková. Mezi soubory, které vystoupí, budou i soubory ze Švýcarska a Slovenska.

Stejně jako loni pořadatelé zapojí do programu návštěvníky trhů. Jsou připravené programy, v rámci nichž se lidé mohou od souborů naučit lidové tance, jakými jsou mazurka a polka, nebo hru na tradiční české hudební nástroje, tedy famfrnoch, vozembouch či dudy. Tyto programy jsou připravené na pátky, víkendy a další velikonoční svátky od 13:00 do 15:00 a od 19:00 do 21:00. V dílničkách si zase děti mohou uplést pomlázku, nabarvit kraslice a vyrobit z papíru zvířátka. Výtvarné dílničky budou na Staroměstském náměstí o víkendech a velikonočních svátcích od 11:00 do 15:00.

Staroměstské náměstí ozdobí bříza s pentlemi, velký most upravený do podoby proutěného koše s barevnými vajíčky a dekorace v podobě mláďat, která jsou symbolem jarní přírody. Trhy budou nasvícené, protože jsou letos Velikonoce v brzkém termínu, kdy se ještě brzy stmívá. Velikonoční neděle vychází už na 1. dubna.

Společnost Taiko pořádá velikonoční trhy v centru metropole počtrnácté. S hlavním městem má uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou. Městu za nájem platí ročně čtyři miliony korun a Praze 1 místní poplatek, který je za rok dva miliony korun. Rozpočet velikonočních trhů je osm milionů korun, náklady na vánoční trhy jsou zhruba dvojnásobné.

Pražský magistrát nechal před blížícími se velikonočními svátky na náměstí Republiky instalovat protiteroristické betonové zábrany. V pátek přibudou i na Václavském náměstí. Na Staroměstském náměstí jsou betonové bloky umístěny dlouhodobě. Umístění zábran souvisí s útoky, při kterých teroristé vjeli do davu vozem. Ty se loni staly například v Barceloně, v Londýně nebo ve Stockholmu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1