Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zapomenutá demonstrace. Před 50 lety studenti ze Strahova vyšli do ulic, policie je brutálně zmlátila

Zapomenutá demonstrace. Před 50 lety studenti ze Strahova vyšli do ulic, policie je brutálně zmlátila

Koncem šedesátých let minulého století v tehdejší československé společnosti vrcholily snahy o uvolnění komunistického režimu a o prosazení politických změn ve státě. Předzvěstí reformního procesu, pro nějž se vžil název Pražské jaro, byla i strahovská demonstrace vysokoškolských studentů, jež se odehrála před 50 lety, 31. října 1967. Demonstrace proti špatným podmínkách na studentských kolejích měla původně recesistický ráz, v celospolečenskou událost s politickým podtextem se změnila poté, co ji brutálním způsobem rozehnala policie.

Vystoupení vysokoškoláků, jež mělo původně zcela nepolitický ráz, předcházelo v témže roce několik událostí, které rovněž významně formovaly příští politický vývoj. V červnu 1967 na sjezdu Československého svazu mládeže, tehdejší oficiální mládežnické organizace, a zejména na čtvrtém sjezdu Svazu československých spisovatelů v téže době zazněly hlasy požadující možnost plurality názorů a kritizující politiku tehdejší Komunistické strany Československa (KSČ). Právě třídenní fórum spisovatelů se nečekaně změnilo v otevřený protest proti politice vládnoucího komunistického režimu.

Ve stejném období zároveň vrcholily střety mezi konzervativním vedením tehdejší komunistické "státostrany" v čele s jejím prvním tajemníkem a prezidentem republiky Antonínem Novotným a umírněnějším křídlem ve straně, jehož představitelé si uvědomovali potřebu reforem. Režim čelil požadavkům na širší demokratizaci společnosti a potýkal se s rostoucí kritikou poválečného stalinismu i s ekonomickými problémy.

Jedním z jejich projevů byly i potíže s dodávkami elektřiny vysokoškolským kolejím v Praze na Strahově, které na podzim 1967 opakovaně trápily jejich obyvatele. Koleje obývané zejména studenty pražské ČVUT byly původně projektovány jako ubytovny pro cvičence spartakiád včetně rozsáhlého seřadiště uprostřed jednotlivých bloků. Jejich provoz s sebou nesl řadu nedostatků. Kromě vypínání elektrického proudu, občas netekla voda, často se netopilo. Když večer 31. října 1967 opět vypadl proud, studenti se začali shromažďovat před kolejemi a nakonec se s dvojznačným heslem "Chceme světlo, chceme více světla" a se zapálenými svíčkami v rukou vydali na protestní pochod do středu města.

Státní moc, jejíž nejvyšší představitelé právě rokovali coby účastníci zasedání ústředního výboru KSČ na blízkém pražském Hradě, si projev nevole nenechala líbit. Demonstraci čítající na 2000 lidí rozehnali na Malé Straně příslušníci tehdejší Veřejné bezpečnosti. Při brutálním zásahu nechyběly obušky ani slzný plyn, "esenbáci" pronásledovali studenty až do pokojů na kolejích. Pro řadu demonstrantů skončila celá akce zraněním či pobytem v cele, někteří byli později donuceni odejít ze studií.

Zásah proti mladým lidem nezůstal bez následků. O policejní brutalitě referoval poprvé otevřeně tehdejší tisk, byť v něm zazněly výhrady k samotné formě protestu. Tvrdé potlačení demonstrace a některé excesy policistů odsoudili akademičtí hodnostáři většiny vysokých škol i široká veřejnost. Postup policie začala vyšetřovat vojenská prokuratura. Vzhledem k pozdějšímu vývoji však šetření většinou zůstalo nedokončeno.

I díky strahovským událostem oslabila koncem téhož roku pozice zastánců zkostnatělého režimu Antonína Novotného. Politik, jenž se navíc nepohodl se slovenskými komunisty, byl v lednu 1968 odvolán z funkce prvního muže strany a na jeho místo nastoupil Alexander Dubček. Tato změna se stala signálem k nástupu reformních sil. V dubnu byl přijat Akční program KSČ, který otevřel možnosti rekonstrukce hospodářství s prvky tržní ekonomiky. Reformní kroky poté předstihlo spontánní demokratizační hnutí v celé společnosti. Pokus o zásadní reformu komunistického režimu zastavily až tanky Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1