Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zrekonstruované prostory Pražského hradu se otevřou veřejnosti. K vidění bude i Masarykův příbor

Zrekonstruované prostory Pražského hradu se otevřou veřejnosti. K vidění bude i Masarykův příbor

Pražský hrad v pátek a v sobotu mimořádně otevře veřejnosti reprezentační prostory. Lidé si budou moct prohlédnout některé salonky a části Hradu, které byly v létě zrekonstruovány. Otevřeny budou i další jinak nepřístupné prostory. Dnes to sdělil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Vstup bude zdarma.

Podle Ovčáčka bude den otevřených dveří jedním z úvodů „k oslavám naší stoleté republikánské tradice v roce 2018". Lidé si budou moct v nové podobě prohlédnout část salonů jižního křídla Nového paláce. „Jde o slavnostní schodiště v Matyášově bráně, Šatnu, Vstupní salon, Trůnní sál a Brožíkův salon, kde prezident republiky vykonává řadu svých ústavních pravomocí, jako jsou jmenování vlády, audience velvyslanců či přijetí cizích hlav států," uvedl Ovčáček. Rekonstrukce podle něj navazuje na prvorepublikový vzhled reprezentačních prostor za prvních československých prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše.

Otevřou se i další běžně nepřístupné sály a salony v západním, středním a jižním křídle Nového paláce. Odehrávají se tu nejvýznamnější protokolární a společenské události. „Pro tuto speciální příležitost připraví hradní floristky zvláštní květinovou výzdobu," dodal Ovčáček. Prohlídku doprovodí obrazové panely, které připomenou významné události posledních let, vystaveny budou i faksimile vzácných archiválií. „Představena bude také historie a současnost Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu nebo aktivity prezidentů republiky v historickém srovnání," dodal mluvčí.

Lidé se budou moct podívat i na současné slavnostní stolování na Pražském hradě. K vidění bude i jídelní tabule Masaryka s jeho oficiálním porcelánovým servisem, původním křišťálem i stříbrnými příbory.

Pro návštěvníky akce bude zřízen zvláštní vstup z Hradčanského náměstí s bezpečnostní kontrolou u vchodu do reprezentačních prostor, uvedl Ovčáček. Hrad bude otevřen v pátek a v sobotu od 09:00 do 17:00. Hrad naposledy běžně nepřístupné prostory otevřel 3. června, kdy během jednoho dne přišlo zhruba 6400 lidí. Předtím byl zpřístupněn v dubnu 2015.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1