ČESKÁ JUSTICE | V insolvenčním řízení ohledně výrobce biopaliv druhé generace, OLEO CHEMICAL, a.s., které s různými obtížemi probíhá už od roku 2011, dal reorganizaci zelenou po Ústavním soudu i Vrchní a následně Městský soud v Praze. Zejména rozhodnutí Vrchního soudu je z odborného hlediska velmi zajímavé, jelikož Vrchní soud se v něm meritorně vyjádřil i k některým insolvenčním otázkám, které byly doposud právní praxí aplikovány s větší či menší dávkou nejistoty.
Z podání založených věřiteli do insolvenčního rejstříku společnosti OLEO CHEMICAL, a.s. je zřejmé, že probíhá boj o závod dlužníka mezi společností TEMPERATIOR s.r.o., která z důvodu dlouhodobé spolupráce s dlužníkem reorganizaci financuje, a společností RAVAK a.s., která v insolvenčním řízení uplatňuje spekulativně nakoupené bankovní pohledávky vůči dlužníkovi. Jelikož vlastníci RAVAK a.s. zároveň drželi menšinové podíly v OLEO CHEMICAL, a.s., využili v roce 2012 sporů s ostatními akcionáři a prostřednictvím společnosti RAVAK a.s. podali na OLEO CHEMICAL, a.s. insolvenční návrh. Od té doby RAVAK a.s. využívá k prosazení svých zájmů veškerých právních prostředků. RAVAK a.s. tak podal sérii trestních oznámení, včetně trestního oznámení na soudkyni Městského soudu, i ústavních stížností a dalších podání k insolvenčním soudu, které Vrchní soud v Praze opakovaně zhodnotil jako obstrukční.
Do řízení přitom už dvakrát zasáhl i Ústavní soud, když z formálních důvodů opakovaně zrušil usnesení Městského soudu v Praze o povolení reorganizace. Třetí ústavní stížnost ze strany RAVAK a.s. pak již byla Ústavním soudem odmítnuta jako neopodstatněná.
