Babišovi je nutné připomínat, že nejde zhasnout jako v 90. letech. I proto má právní opozici

Jan Januš

04. 06. 2020 • 08:00

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Vláda i Ústřední krizový štáb sice mají ekonomické poradenské týmy, na právníky se ale, jako mnohokrát dříve, tak nějak zapomnělo. Rovněž proto tu krizová legislativa i skoro tři měsíce po vyhlášení pandemie stále vzniká živelně, často metodou pokus omyl, bez širší odborné diskuse a hlavně směrem do minulosti. Hasí se požár, ale dělá se jen málo pro to, aby opět nezačalo hořet. Na soukromé bázi tak vznikl alespoň think-tank Rozumné právo, který propojil 15 právníků napříč advokacií i akademickou sférou. Platforma již apelovala na ústavnost vládních kroků a důležitost elektronického jednání, otázkou ale je, zda bude experty někdo poslouchat.

Iniciátory myšlenky vzniku Rozumného práva jsou advokáti Petr Bříza, Ondřej Trubač a Robert Neruda. Dříve spolu působili v kanceláři Havel & Partners, Bříza a Trubač se ale později osamostatnili a založili svou vlastní právní firmu.

Nyní se opět spojili a do nově vzniklé platformy, v níž z Havel & Partners působí ještě Adéla Havlová, přizvali řadu kolegů z jiných právních firem: například Václava Bílého a Petra Bezoušku z PRK Partners, Hanu Gawlasovou ze Squire Patton Boggs, Tomáše Gřivnu z Gřivna & Šmerda, Jana Lasáka z Kocián Šolc Balaštík, Peru Novákovou z Nováková + Partners, Tomáše Richtera z Clifford Chance či Ladislava Smejkala z Dentons. Řada z nich je zároveň akademicky aktivních, nejvýraznějšími zástupci vědy v platformě jsou ale bývalá děkanka brněnské právnické fakulty Markéta Selucká a docent pražské právnické fakulty Jan Wintr. Členkou think-tanku je rovněž prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová.

„Domníváme se, že si naše společnost nemůže dovolit, aby se opět, podobně jako v devadesátých letech, po dobu trvání pandemie ‚zhaslo‘ a rezignovalo se na právo, ať už ve jménu záchrany životů nebo záchrany ekonomiky, jakkoli významné zájmy to jsou,“ uvádí členové platformy na nově vytvořených webových stránkách.

Rozumné právo hodlá „poskytnout vládě a parlamentu odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších opatření (ať už karanténních nebo podpůrných) a zároveň sloužit jako rezervoár nápadů a know-how pro možnou implementaci v českých podmínkách“. „Pokud nějaké řešení zafungovalo např. v Německu nebo v Dánsku, není důvod znovu vynalézat kolo a hledat českou ‚třetí cestu‘,“ deklarují rovněž právníci.

Platforma již stihla vydat dvě stanoviska. To první se týká ústavnosti a zákonnosti a mimo jiné z něj vyplývají doporučení, podle nichž je i ve stavu legislativní nouze „nezbytné, aby měli členové Parlamentu i veřejnost na seznámení se s návrhy zákonů alespoň několik dní“ a „ministerstvo zdravotnictví by mělo vydávat ochranná a mimořádná opatření pouze s jasným zákonným základem a zdržet se nadužívání obecně formulovaných ustanovení; ta nesmí být podkladem pro závažné zásahy do základních práv.“

Druhý apel, vystižený heslem „je třeba zjednodušit elektronické právní jednání“, platforma publikovala tento týden a v tuto chvíli je možná ještě důležitější než ten první. Věřme totiž, že právě ústavnost a zákonnost vládních kroků ohlídají soudy, samozřejmě je ale správné nutnost těchto postupů stále připomínat.

Pokud však jde o elektronické jednání, platforma doporučuje „správně aplikovat unijní nařízení eIDAS, podle kterého může být „podpisem“ i prosté napsání jména a příjmení v textu elektronického dokumentu, např. e-mailu [nebo zprávy poslané prostřednictvím online komunikační aplikace]“, „přijmout legislativní změnu s cílem usnadnit adresátovi právního jednání důkaz, že při elektronickém právním jednání (komunikaci prostřednictvím e-mailu, textové zprávy, aplikací WhatsApp, Viber, Signal, Facebook Messenger ad.) byla naplněna písemná forma, a to zakotvením vyvratitelné právní domněnky, že je-li právně jednáno z elektronické adresy, kterou osoba již v právním styku dříve použila nebo tuto adresu předtím sama uvedla, má se za to, že právně jedná právě tato osoba“ a konečně „zjednodušit nedůvodně přísnou a v praxi téměř nepoužitelnou regulaci elektronického doručování mezi zaměstnavateli a zaměstnanci“.

Jsou to témata, o kterých se dlouhodobě mluví a pokud bychom se někoho zeptali na ulici, jaké formy jednání má za závazné, je dost pravděpodobné, že přísné znění zákony by v tomto ohledu netrefil. Otázkou ale skutečně zůstává, zda dobré rady platformy Rozumné právo bude někdo poslouchat. Bylo by to více než žádoucí, naopak zůstává s podivem, že sama vláda (či alespoň některé z ministerstev) vznik podobné skupiny sama neiniciovala a že právě potřebu širší „legalizace“ elektronického jednání sama neřeší. Takovýchto témat a otázek, s ohledem na budoucnost podobně důležitých a aktuálně nijak neřešených, je navíc mnohem, mnohem více.

A tak i kdyby vláda platformu Rozumné právo neposlouchala, je skvělé, že bude tyto problémy někdo zvedat, upozorňovat na ně a dostávat je do veřejného prostoru. Protože je skutečně pravda, že „zhasnout“ už nemůžeme.

SDÍLET