Vysoká škola, profesní zkoušky ani desetiletí praktické advokacie vás nepřipraví na každodenní realitu. Svět práva je totiž na hony vzdálen skutečnému životu, a když právník narazí na korporaci, svázanou jednotnými postupy a vytvrzenou IT odborníky, může si soudní rozhodnutí zarámovat, ale prakticky s ním mnoho nepořídí. My právníci si sami mezi sebou vyprávíme o jemných nuancích práva, přeme se rozdílu mezi instituty a hádáme se o zákonná ustanovení, zatímco skutečný svět se nám směje nikoliv za zády, ale někdy dokonce přímo do obličeje. Jako potvrzení této trudné skutečnosti vám budu vyprávět jeden tklivý příběh.
Zemřel můj otec a skončilo dědické řízení či slovy platného práva řízení o projednání jeho pozůstalosti. S maminkou jsme byly jedinými dědičkami a uzavřely dědickou dohodu, podle níž máti získala podíly na nemovitostech a já tatínkovy účty ve třech bankách. Jak říká § 1479 obč. zákoníku, dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, v případě mého otce 23. května 2018. Konečné usnesení ostravského soudu o vzniku dědického práva nabylo právní moci 14. srpna 2018 a říká se v něm, že jako dcera nabývám práva a povinnosti k jednotlivým účtům přesně označeným čísly.
