Malí věřitelé jsou opět v ohrožení. Chystá se další odklad mobiliárních exekucí

 FOTO: Profimedia.cz

Pavel Staněk

22. 10. 2020 • 08:34
KOMENTÁŘ PAVLA STAŇKA | V rámci krizových opatření vláda přichází v pořadí již s druhým návrhem na moratorium mobiliárních exekucí s cílem zmírnit negativní ekonomické důsledky na domácnosti. Už v pátek by jej přitom měla řešit Poslanecká sněmovna. Na rozdíl od jarního plošného omezení exekucí, to současné má trvat dvojnásobně déle – až do února 2021. To by mohlo výrazně ohrozit samotnou vymahatelnost práva, což pro mnohé malé věřitele může být likvidační. A velké věřitele dlouhodobý propad povede k jedinému – zdraží své služby, které zaplatí poctivě platící občané.

Na jaře jsme byli v docela jiné situaci. Krizová opatření měla svůj smysl a byla ospravedlnitelná, protože jsme nikdo nevěděl, co nás čeká, a potýkali jsme se se zcela neznámou situací. Dnes ale zavádění opatření, která jsou plošná, není logické. Objektivně se českým domácnostem navzdory epidemii ekonomicky daří. To potvrzuje nejen nízká nezaměstnanost, která se stále drží na 3,6 %, ale také rekordně nízká míra ohrožení chudobou, jak potvrzují data od Eurostatu. Rozuměl bych tomu, kdyby se zvedla vlna žádostí o odklady splátek, ale nic takového se neděje. Oproti situaci na jaře si teď dlužníci o odklady nebo i úpravy splátkových kalendářů žádají minimálně – jak u poskytovatelů půjček, tak i v exekucích. Proto bych považoval za rozumné nic nenařizovat plošně, ale nechat vše na individuální domluvě mezi dlužníky, věřiteli a exekutory, jak to ostatně již nyní úspěšně funguje.

V opačném případě se obávám negativních vedlejších efektů. Moratorium se totiž pravděpodobně velmi silně dotkne zejména malých živnostníků a podnikatelů, občanů, kterým například zaměstnavatel dluží výplatu, nebo bytových družstev a SVJ, která vymáhají dluhy po neplatičích poplatků za služby spojené s bydlením. Ti totiž už nebudou mít jak dlouhodobý finanční výpadek kompenzovat a bude to pro ně likvidační. Rázem tu máme druhotnou platební neschopnost, protože z věřitelů se stanou dlužníci. Velcí věřitelé, typicky poskytovatelé služeb, mobilní operátoři a další, to přežijí. Ale pokud by došlo k dlouhotrvajícímu poklesu vymahatelnosti, vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby přikročili ke zdražení svých služeb, protože i oni budou mít ztráty, které si budou muset nějak kompenzovat. A kdo zdražení zaplatí? My všichni poctivě platící občané.

Za ještě přijatelné opatření bych považoval, kdyby vláda dočasně po dobu trvání nouzového stavu pozastavila nárůst úroků u dluhů v exekuci, ale nezasahovala do splácení jistiny. Plošná obrana v oblasti mobiliárních exekucí postrádá smysl. Navíc mobiliární exekuce dlužníky existenčně neohrožuje, protože zákon jasně stanovuje výčet nezabavitelných věcí, mezi které patří i veškeré běžné vybavení domácnosti. Postihovány jsou tak pouze předměty nadstandardní hodnoty a užitku.

Pokud by vláda skutečně trvala na svém, měla by minimálně rozšířit okruh exekucí, na které by se opatření nevztahovalo. Dnes mají z návrhu výjimku pouze pohledávky výživného a dluhy vzniklé z ublížení na zdraví a úmyslnými trestnými činy. S ohledem na vysokou míru zranitelnosti by dále měly být vyjmuty i pohledávky, kde je věřitelem občan nebo živnostník, bytová družstva a SVJ, nebo kde je dlužníkem firma. V opačném případě se zákonodárci budou ve zřejmě dost krátkém čase muset zabývat dalším opatřením.

JUDr. Pavel Staněk je prezidentem České asociace věřitelů a bývalým náměstkem ministra spravedlnosti.

SDÍLET