PRÁVNÍ FILOZOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Společenská disturbace spěje k vrcholu. Zdravotníci, kteří v loňském roce ožili v obecném narativu jako andělé, jsou ve velkém vystavováni slovní a snad i brachiální agresi frustrovaných pacientů, v jejichž očích se změnili ve spřežence očkovacího a testovacího pekla. Kantoři se, jak jsem si před pár dny přečetl, dopouštějí apartheidu, což jim nesděluje žádný sociálně vyloučený jedinec, nýbrž právník.
Dosluhující ministr zdravotnictví zakotvuje plošné očkovací povinnosti, které začnou platit, až ministrem nebude, což je jisté, ale není jisté, zda vůbec budou platit, neboť příští ministr téhož resortu s předstihem oznamuje, že je zruší. Dvacet či třicet epidemiologů, virologů a dalších medicínských odborníků, kteří rotují na vlivných politických místech a mají přízeň masmédií, radilo vládě dosavadní a zároveň její nástupkyni a vlády minulé i budoucí z těch rad vyvozují stejně brizantní „ano“ i „ne“. Deliktní právo všeho druhu – správní i soudní – přitvrzuje v parametrech sankcí, avšak hromadné porušování pravidel stíháno prakticky není.
