Novela autorského zákona: Co jsou doplňkové online služby?

Jiří Matzner

V posledním ze série článků, věnujících se připravované novele zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „autorský zákon“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, kterou se do českého právního řádu transponují evropské směrnice týkající se autorských práv na jednotném digitálním trhu (dále jen „novela“), se budeme věnovat nově zaváděnému institutu tzv. „doplňkových online služeb“. Tyto online služby představují jakési podpůrné služby k vysílaným programům a pořadům a v souvislosti s novelou autorského zákona by se na jejich užívání měla uplatnit tzv. zásada země původu, o níž bychom si v tomto textu řekli něco více.

Co jsou to doplňkové online služby?

Jednou z úplných novinek, jež novela autorského zákona do českého právního prostředí zavádí, je institut tzv. doplňkových online služeb. Pojmem doplňkové online služby se rozumějí jednak online služby spočívající v poskytování televizních nebo rozhlasových vysílacích programů veřejnosti spolu s vysíláním (tzv. simulcasting). Zpravidla se v daném případě jedná o vysílání programů nebo událostí na více než jednom médiu (např. vysílání téhož programu prostřednictvím jak televizního, tak i online vysílání). Autorský zákon definici této online služby ve svém ustanovení § 21a odst. 1 písm. a) přímo charakterizuje jako „vysílání díla počítačovou nebo obdobnou sítí uskutečňované týmž vysílatelem současně a v nezměněné podobě s vysíláním díla jinou technologií“.

Dále pod pojem doplňkových online služeb spadá rovněž služba tzv. zpětného zhlédnutí, jež spočívá v online zpřístupňování odvysílaného díla veřejnosti, uskutečňované týmž vysílatelem po vymezené období po odvysílání díla. Jedná se o obecně známou a hojně užívanou možnost zpětného zhlédnutí určitého programu (např. večerního televizního zpravodajství nebo pravidelné televizní talkshow) online, a to po jeho standardním odvysílání například v televizi. Laicky se tato doplňková online služba označuje jako tzv. „catch-up“. Pod institut doplňkových online služeb dále také spadají i tzv. doplňkové materiály, což jsou především služby umožňující přístup k doplňkovým materiálům poskytovaným online, které obohacují nebo jinak rozšiřují odvysílané nebo k vysílání připravené televizní a rozhlasové programy. Jedná se například o upoutávky na vysílaný pořad, videa či fotografie z natáčení vysílaného pořadu, recenze takového pořadu atd.

Uplatnění zásady země původu

Doplňkové online služby by ze své podstaty měly mít především jakýsi podpůrný či doplňkový vztah k vysílaným programům nebo pořadům. Na poskytování doplňkových online služeb se podle novely autorského zákona bude vztahovat tzv. zásada země původu, která se uplatní na vztahy mezi nositeli autorských práv (popř. kolektivními správci, jakožto jejich zástupci) a vysílateli. Podle uvedené zásady země původu, specifikované v novém ustanovení § 21a odst. 2 autorského zákona, se uplatní fikce, že při poskytování doplňkových online služeb se užívání autorských děl nebo jiných předmětů ochrany (formou jejich zpřístupňování veřejnosti) uskutečňuje výhradně na území toho členského státu Evropské unie, v němž má vysílatel své sídlo.

V důsledku uplatnění shora uvedené zásady země původu proto vysílateli, který bude chtít zpřístupňovat veřejnosti určité typy programů v ostatních členských státech Evropské unie (tedy přeshraničně), tak bude stačit získat licenci k takovému užití jen pro území České republiky. Novela autorského zákona rovněž obsahuje vymezení konkrétních typů programů vysílatelů, na které se zásada země původu bude vztahovat. Mělo by se jednat o jakékoli rozhlasové programy a (s výjimkou vysílání sportovních událostí) také o televizní programy, které jsou zpravodajskými pořady nebo jsou vlastními pořady vysílatele, jenž vysílatel plně financuje. 

Podle důvodové zprávy k novele autorského zákona se pod pojmem „vlastní pořad televizního vysílatele plně financovaný vysílatelem“ rozumí taková produkce, která je financovaná výhradně vysílatelem z jeho vlastních finančních prostředků, a to včetně případů, kdy finanční prostředky daného vysílatele pocházejí z veřejných zdrojů. Z uvedené zásady země původu tak budou vyloučeny například produkce, které si vysílatelé zadávají a objednávají u nezávislých (externích) dodavatelů a výrobců nebo koprodukční pořady.

Závěr

Doplňkové online služby obecně představují rozsáhle užívané podpůrné služby k vysílaným pořadům a do budoucna lze bezesporu očekávat čím dál tím větší poptávku po jejich využívání. Z toho důvodu je novelou zaváděná zásada země původu, aplikovatelná na zákonem vymezené doplňkové online služby, pro nositele autorských práv značně praktická a výhodná, jelikož by jim měla především umožnit autorské dílo v rámci doplňkových online služeb užívat napříč členskými státy Evropské unie, pouze však s licencí k užívání vydanou jen pro území členského státu, ve kterém mají své sídlo.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM. je zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et. al.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital