KOMENTÁŘ JANA MLYNARČÍKA | Soudní exekutor je právní profesionál, který zná dlužnické prostředí, zná způsoby řešení dluhů a má povědomí o majetkové situaci povinných, vůči nimž vede exekuci. Každý den se potýká s otázkami dluhové problematiky. Neexistuje přitom jediný legitimní důvod, aby nemohl administrovat oddlužení. V článku níže se proto věnuji tomu, proč exekutor disponuje veškerými předpoklady pro výkon funkce insolvenčního správce, a proč by tím mohl výrazně přispět k ochraně práv dlužníků i věřitelů, dále pak zlevnit a zefektivnit oddlužovací proces.
Profese soudních exekutorů je v České republice dlouhodobě spjata pouze s prováděním exekuční činnosti a některých dalších minoritních činností uvedených v exekučním řádu. Navzdory tomu má exekutorská profese velký a nevyužitý potenciál v mnoha dalších oblastech. Exekutor je právní profesionál, osoba znalá práva, především v oblasti dluhů. Není tedy na čase, aby se činnost exekutora rozšířila i do dalších oblastí dluhové problematiky?
Poslední dobou prochází insolvenční právo velkým množstvím změn. V červnu roku 2019 se zmírnily podmínky pro oddlužení tak, že v případě pětiletého oddlužení již není potřeba uspokojit alespoň 30 procent pohledávek nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení. Postačí, aby dlužník vynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat.
Insolvenční soudy by se měly velmi intenzivně věnovat posouzení toho, zda dlužník vynaložil veškeré úsilí ve smyslu výše uvedeného, aby nedocházelo k účelovým oddlužením bez reálné snahy dlužníka cokoli splatit. To však nelze činit bez náležitých podkladů majících reálný odraz v majetkové situaci dlužníka. Především insolvenční správci proto musí věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby insolvenčnímu soudu podávali skutečně komplexní a reálné zprávy o stavu oddlužení, majetku dlužníka a jeho snaze uhradit pohledávky svých věřitelů. Již nyní se nicméně setkáváme s tím, že mnozí insolvenční správci vzhledem k velkému počtu administrovaných oddlužení tuto svou povinnost neplní, nebo spíše nemohou plnit zcela řádně. Insolvencí je čím dál více. Nedostatek je naopak insolvenčních správců, kteří jednoduše nestíhají a nemají čas na to, aby se každému případu věnovali s náležitou péčí a odborností.
Ve sněmovně se nyní nachází novela insolvenčního zákona vycházející z evropské směrnice, v jejímž důsledku se fyzické osoby budou moci oddlužit již pouze ve zkráceném tříletém procesu. Je tedy zřejmé, že „poptávka“ po insolvenčních řízeních, resp. po oddlužení, ještě více vzroste. Nezbytně nutně se projeví nedostatek insolvenčních správců; funkce bude vykonávána spíše formálně, jestli vůbec. Hlavní riziko spatřuji především v tom, že oddluženi a následně osvobozeni od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení mohou být i nepoctiví dlužníci, kteří si to zjevně „nezaslouží“ nebo jejichž oddlužení bylo ryze účelové. Věřitelům v takových případech zbydou jen oči pro pláč, a to všem bez ohledu na to, jestli se jedná o banku nebo malého podnikatele, který je na zaplacení své pohledávky existenčně závislý.
Právě zde vstupuje na pomyslnou scénu soudní exekutor. Proč? Soudní exekutor, coby právní profesionál, který složil exekutorské (nebo jiné na roveň postavené) zkoušky, je velmi detailně obeznámen s dlužnickým prostředím. Zná povinné, vůči nimž vede exekuce. Zná jejich majetkové poměry a mnohdy i praktiky, jimiž se snaží vyhnout plnění svých závazků (například právě účelovým podáváním insolvenčních návrhů před dražbou nemovité věci). Vůči povinnému bývá často vedeno více exekucí, což soudní exekutor snadno zjistí a ověří. Vzhledem k přístupu do značného množství seznamů a evidencí může soudní exekutor poměrně jednoduše posoudit, zda je majetek povinného dostatečný k uspokojení vymáhaných pohledávek, nebo zda se už povinný náhodou nenachází v úpadku.
Zjistí-li soudní exekutor, že je dlužník předlužen, pak přichází v úvahu iniciativa a pomoc dlužníkovi se sepsáním insolvenčního návrhu (což už nyní soudní exekutor může dělat, viz seznam exekutorů poskytujících zpracování návrhu na povolení oddlužení dostupný zde), příp. samotné podání insolvenčního návrhu soudu nebo jiný postup při zjištěném předlužení. Veškerá exekuční řízení vedená vůči tomuto dlužníkovi lze tímto způsobem velmi snadno, efektivně a jednoduše „překlopit“ do oddlužovacího procesu. Soudní exekutor je přitom více než způsobilý k tomu, aby administroval oddlužení tohoto dlužníka obdobně jako insolvenční správce. Již zjišťoval jeho majetkové poměry, čímž odpadá potřeba je znovu ověřovat v rámci insolvence. Exekutor rychle podá zprávu insolvenčnímu soudu, který bude moci posoudit, zda je dlužník skutečně v úpadku a zda oddlužení povolí či nikoliv.
Jak vidno z výše uvedeného, celý proces exekuce a případné navazující insolvence lze výrazně urychlit a zefektivnit. Postačí, aby možnost vykonávat funkci insolvenčního správce, resp. osoby administrujíce oddlužení dlužníka, byla dána i soudním exekutorům, kteří jsou ostatně již nyní dostatečně personálně i techniky vybaveni k tomu, aby proces oddlužení náležitým způsobem zvládli spravovat. Soudní exekutoři jsou oproti ostatním profesím výrazně napřed v elektronizaci veškerých procesů, jejich informační systémy jsou až na výjimky napojeny na veřejné seznamy a databáze včetně insolvenčního rejstříku. Nebyl by proto problém i veškerou agendu elektronizovat, o což mimochodem dlouhodobě usilují i soudy a Ministerstvo spravedlnosti.
Oddlužení, která by administroval soudní exekutor, by se také oprostila od některých systémových nedostatků současných oddlužení vedených insolvenčními správci. Za všechny jmenujme například kauzy pochybných prodejů z volné ruky přes „spřízněné“ realitní kanceláře. Pokud by oddlužení spravoval soudní exekutor, veškeré dražby by probíhaly transparentním způsobem, který by zabezpečil vyšší ochranu práv všech zúčastněných a v mnoha případech i vyšší výtěžky. Soudní exekutoři mají s dražbami i jejich propagací bohaté zkušenosti a v současnosti mohou elektronické dražby realizovat i prostřednictvím oficiálního Portálu dražeb Exekutorské komory České republiky (dostupného na www.portaldrazeb.cz).
Může tedy soudní exekutor vykonávat i jinou než exekuční činnost? Nepochybně ano! A administrace oddlužení fyzických osob se jeví jako ideální příležitost k tomu, aby soudní exekutor dále pomohl státu se zajištěním vymahatelnosti práva. Mějme na paměti, že napojení exekučních řízení na insolvence v samém důsledku může jenom pomoci dlužníkům i věřitelům. Celý proces se urychlí a dlužníkům budou do vínku dány zcela nové a efektivní možnosti řešení jejich dluhové situace při zachování oprávněných zájmů věřitelů a státu.
Autor je viceprezident Exekutorské komory
