Skutečné krizové právo Česku chybí. Zatím máme jen právo v krizi

Karel Havlíček

PRÁVNÍ FILOZOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Když jsem tu před rokem a půl psal o začínající pandemii a o tom, jak se s ní právně vyrovnáváme, položil jsem řečnickou otázku, co budeme dělat, až začnou z nebe padat trakaře. A co když přijde velkoplošný black-out, protržená přehrada nebo zemětřesení?

Koronavirus zasáhl celý svět, v medicínském ohledu samozřejmě můžeme činit nanejvýš to, k čemu nás dovede nejmodernější věda. V právním ohledu bychom měli být připraveni na jakoukoliv představitelnou krizovou situaci. Představitelnost přitom je z hlediska právního poměrně jednoduše definovatelnou veličinou: řekněme, že představit si v právním smyslu lze vše, co se již stalo (jinými slovy: lze počítat s tím, že se to může opakovat), a také to, co predikuje věda, odborné a teoretické poznání (tedy: lze oprávněně počítat s tím, že se to může stát). To má být upraveno.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč bylo právo na pandemii koronaviru i tornádo připraveno?
  • A od čeho je tu stát a všichni jeho odborníci?
sinfin.digital