Věřitelé můžou doplatit i na další chystanou změnu v exekucích. Je moratorium na ty nové záměrem, nebo nedopatřením?

KOMENTÁŘ LUKÁŠE JÍCHY | Poslanecká sněmovna projednává již druhým rokem vládní návrh novelizace nejen exekučního řádu. Podle důvodové zprávy má návrh za cíl přispět k vyřešení problematiky vícečetných exekucí. Mezi nosné prvky patří zavedení povinných záloh, povinného zastavování exekucí a do nedávna i princip jeden dlužník – jeden exekutor. Ten byl ale z návrhu vypuštěn pro jeho složitost a nekoncepčnost. K novele byly podány tři desítky pozměňovacích návrhů, z nichž některé se rovněž týkají problematiky zastavování exekucí. Jedním z nich je návrh na zastavení vybraných exekucí v případech, kdy je exekuce vedena ve prospěch veřejnoprávního oprávněného – tzv. milostivé léto. 

Půjde zejména o stát, právnické osoby zřízené ze zákona, obce, zdravotní pojišťovny, univerzity, ale i celou řadu právnických osob zřízených či vlastněných státem nebo obcemi. Cílem návrhu má být motivovat povinného k zaplacení exekuce tím, že uhradí-li do tří měsíců jistinu pohledávky, pak exekutor exekuci zastaví a osvobodí povinného od placení neuspokojeného příslušenství. 

Z odůvodnění návrhu je zřejmé, že jeho záměrem je řešit staré exekuce nedobytných pohledávek tam, kde věřitel už s jejich vymožením nepočítá. Nové exekuce návrhem být dotčeny nemají. V tom ohledu ale není zřejmé, proč návrh neobsahuje časové vymezení, co je stará exekuce, neboť dopadá i na jen nedávno zahájené exekuce, u nichž o jejich bezvýslednosti nebo nemravnosti výše příslušenství lze hovořit jen stěží, zvláště je-li oprávněným veřejnoprávní subjekt.

Do návrhu se navíc dostalo i ustanovení, které na staré exekuce vůbec nedopadá, naopak zakládá moratorium na možnost této skupiny oprávněných zahájit novou exekuci.

Návrh exekutorovi ukládá povinnost zastavit exekuční řízení v případě, že exekuce ještě nebyla nařízena. To platí jak pro exekuce zahájené, avšak nenařízené před účinností novely, tak samozřejmě i pro exekuce, které by byly zahájeny po dobu tří měsíců od účinnosti zákona. Fakticky se tím pro veřejnoprávní oprávněné zavádí zákaz zahájení exekuce na dobu čtyř až pěti měsíců. Takové opatření žádný motivační prvek pro úhradu pohledávky neobsahuje, naopak může pro řadu věřitelů znamenat podstatný výpadek cash flow.

Návrh přitom dopadá i na pohledávky, které daňovou exekucí vymáhat nelze. Jde zejména o pohledávky vzniklé ze vztahů, v nichž stát, obec nebo jimi zřízené právnické osoby vystupují v soukromoprávních vztazích, jako například pohledávky z obchodního styku, nájemné nebo pohledávky za neuhrazené dodávky služeb. Z odůvodnění návrhu je zřejmé, že tento následek nebyl vzat do úvahy a je otázkou, zda šlo o záměr nebo nedopatření, když k tak razantnímu omezení věřitelova práva nebylo přistoupeno ani při projednávání Lex Covid I a Lex Covid II.

JUDr. Lukáš Jícha je soudní exekutor. Článek byl publikován v rámci partnerské spolupráce.

SDÍLET
sinfin.digital