Věřitelé můžou doplatit i na další chystanou změnu v exekucích. Je moratorium na ty nové záměrem, nebo nedopatřením?

Lukáš Jícha

KOMENTÁŘ LUKÁŠE JÍCHY | Poslanecká sněmovna projednává již druhým rokem vládní návrh novelizace nejen exekučního řádu. Podle důvodové zprávy má návrh za cíl přispět k vyřešení problematiky vícečetných exekucí. Mezi nosné prvky patří zavedení povinných záloh, povinného zastavování exekucí a do nedávna i princip jeden dlužník – jeden exekutor. Ten byl ale z návrhu vypuštěn pro jeho složitost a nekoncepčnost. K novele byly podány tři desítky pozměňovacích návrhů, z nichž některé se rovněž týkají problematiky zastavování exekucí. Jedním z nich je návrh na zastavení vybraných exekucí v případech, kdy je exekuce vedena ve prospěch veřejnoprávního oprávněného – tzv. milostivé léto. 

Půjde zejména o stát, právnické osoby zřízené ze zákona, obce, zdravotní pojišťovny, univerzity, ale i celou řadu právnických osob zřízených či vlastněných státem nebo obcemi. Cílem návrhu má být motivovat povinného k zaplacení exekuce tím, že uhradí-li do tří měsíců jistinu pohledávky, pak exekutor exekuci zastaví a osvobodí povinného od placení neuspokojeného příslušenství. 

Z odůvodnění návrhu je zřejmé, že jeho záměrem je řešit staré exekuce nedobytných pohledávek tam, kde věřitel už s jejich vymožením nepočítá. Nové exekuce návrhem být dotčeny nemají. V tom ohledu ale není zřejmé, proč návrh neobsahuje časové vymezení, co je stará exekuce, neboť dopadá i na jen nedávno zahájené exekuce, u nichž o jejich bezvýslednosti nebo nemravnosti výše příslušenství lze hovořit jen stěží, zvláště je-li oprávněným veřejnoprávní subjekt.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital