ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA | Rozhodnutí, který z manželů bude pečovat o nezletilé dítě v případě, že se manželství nachází již v nenapravitelném rozvratu a je třeba jej rozvést, je jedna z klíčových podmínek tzv. nesporného rozvodu. Soud nezkoumá příčiny rozvratu manželství, podmínkou však je, aby se manželé na všem dohodli, a to samozřejmě i na péči o nezletilé dítě v době po rozvodu. To ale mnohdy nebývá jednoduché. Určitě se to však vyplatí, jelikož v takovém případě bývá soudní řízení o rozvodu manželství mnohem rychlejší. Manželé i samotné dítě mohou být také ušetřeni soudním tahanicím a praním špinavého prádla. Jinak ale soudy preferují výlučnou péči o děti před tou střídavou.
Podle občanského zákoníku nemůže být manželství rozvedeno, pokud by rozvod byl v rozporu mj. se zájmem nezletilého dítěte manželů, který je dán tzv. zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného pro tyto účely soudem. Už ze samotné podstaty věci vyplývá, že rozvod manželství není v zájmu nezletilého dítěte, jelikož v jeho důsledku dítě zpravidla ztratí každodenní kontakt s některým z rodičů.
Pro uplatnění tohoto zákonného zákazu rozvodu manželství je tudíž rozhodující, zda je rozvod v rozporu se zájmem dítěte daným tzv. „zvláštními důvody“, či nikoliv. V opačném případě by jinak nemohlo být rozvedeno téměř žádné manželství, což je zase společensky nepřípustné. Mezi zmíněné zvláštní důvody lze zařadit například invaliditu dítěte, fyzické nebo psychické postižení dítěte atd.