Ústavní soud dává vládě dlouhodobě zabrat, zakázal i poplatek za prověřování tendrů. Bude to Zákon roku?

Jan Januš

14. 04. 2020 • 08:00

Vláda prosazuje kvůli pandemii řadu kontroverzních zákonů. V dalším směřování českého právního řádu tak sehraje zcela jedinečnou roli Ústavní soud, na němž bude rozhodnutí, zda budou ty nejrozpornější předpisy platit i v delším časovém horizontu. Jak bude Ústavní soud postupovat, můžeme odhadovat i z jeho předešlých zásahů vůči výkonné moci, které v poslední době nenechává nic projít jen tak. Ukazuje se to rovněž na páté nominaci na Zákon roku, neboli na tom, že „stát nesmí vybírat zvláštní poplatek za to, aby si plnil své povinnosti“. V anketě jde přitom už o druhou aktuální nominaci nálezu Ústavního soudu. Ta předešlá se pojí s pravidlem, podle něhož „stát může povinnosti ukládat jen právním předpisem“.

Hlasování v anketě Zákon roku skupiny Deloitte, která se koná za mediálního partnerství INFO.CZ, se pomalu blíží ke konci. Na specializovaných webových stránkách se uzavře tento pátek. Nyní vám tak přestavíme pátou nominaci, kterou je „zrušení poplatku za podání podnětu k prověření veřejné zakázky“ s charakteristikou „stát nesmí vybírat zvláštní poplatek za to, aby si plnil své povinnosti“.

Konkrétně jde o nález Ústavního soudu ze dne 30. října 2019, dostupný pod spisovou značkou Pl. ÚS 7/19 a také ve Sbírce zákonů pod číslem 309/2019, a zrušení ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí je nominováno s tímto zdůvodněním:

„Ke zdravému podnikatelskému prostředí patří soutěž při zadávání veřejných zakázek. Na její férovost dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. K tomu mu mají napomáhat i podněty upozorňující na možná pochybení. Do listopadu 2019 však bylo podání podnětu a jeho prošetření podmíněno zaplacením poplatku 10 000 Kč. Zrušením poplatku došlo k odstranění precedentu, kdy byl zpoplatněn podnět k orgánu příslušnému k plnění kontrolní činnosti, v tomto případě k ÚOHS v oblasti rovných podmínek pro soutěž podnikatelů.“

S vybranými členy Nominační rady jsme již v předchozích textech rozebrali další čtyři nominace na Zákon roku 2019 s charakteristikami „digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé“, „stát může povinnosti ukládat jen právním předpisem“, „snížení nákladů na podnikání: online zakládání obchodních společností“„větší předvídatelnost a přehlednost zákonů (jednotné dny právní účinnosti a přehledy povinností)“. K poslední nominaci si více řekneme s právníkem Transparency International Pavlem Jiříčkem.

Pavel Jiříček, právník Transparency International

Jak byste popsal podstatu daných změn?

Do doby, než Ústavní soud zrušil předmětné ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, musel každý, kdo měl pochybnost o regulérnosti veřejné zakázky a chtěl tak iniciovat její prověření ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nejprve zaplatit poplatek 10 tisíc korun. Poplatek se vybíral za každou jednotlivou veřejnou zakázku, ve vztahu k jejímuž zadávání bylo v podnětu uvedeno pochybení. Poplatek se nevracel a zároveň nebylo přípustné osvobození od něj, ani prodloužení lhůty pro jeho zaplacení.

Takto vysoká částka samozřejmě platila pro všechny, tedy i pro „běžné“ občany, kteří se chtěli domoci nápravy pochybení ve veřejném zadávání, se kterým se setkali. Ústavní soud shledal poplatkovou bariéru v rozporu se základními lidskými právy a svobodami a všechna uvedená omezení v zákoně o zadávání veřejných zakázek (tedy celý § 259) zrušil. Zároveň nebylo možné přijmout argument, že poplatek v dané výši je odpovídajícím nástrojem proti zneužívání ochranné role ÚOHS.     

V čem budou podle vás nová pravidla pro byznys konkrétně přínosná?

Zrušení poplatkové povinnosti podnikatelskému prostředí nepochybně prospěje. Férová, spravedlivá soutěž podnikatelských subjektů v rámci veřejného zadávání ke zdravému podnikatelskému prostředí jednoznačně patří. Odstranění neadekvátní překážky v přístupu ke kontrolnímu orgánu (ÚOHS) zcela jistě podpoří transparentní veřejné soutěžení v byznysu. Ke kontrolní roli ÚOHS mu může pomoci kdokoli, kdo pochybení u veřejné zakázky objeví, a to podnětem, ve kterém na daný problém upozorní. Zadávací prostředí získá větší pocit jistoty a důvěry.

Osvědčila se již nová pravidla přímo v praxi?

Prakticky okamžitě. Poplatek byl zaveden v říjnu 2016 a ihned došlo k úbytku podnětů k ÚOHS. V letech 2017 a 2018 se počet podnětů, u kterých byl poplatek zaplacen, pohyboval kolem stovky. Údaje pro rok 2019 ještě k dispozici nejsou, ale zcela jistě tam žádný výkyv směrem nahoru nenastal. Nyní již v první čtvrtině roku 2020 je počet podnětů vyšší, než jaký byl celkem za celý rok v jednotlivých letech 2017 až 2019.

Odrážejí podle vás tato pravidla i obecné záměry Ústavního soudu jako negativního zákonodárce?

Ústavní soud je ochráncem ústavnosti a ochráncem základních lidských práv a svobod jednotlivců. Pokud shledá zásah do těchto práv, reaguje a nastupuje jeho role nápravná. Záleží samozřejmě na okolnostech daného případu, zda Ústavní soud nalezne porušení práva. V tomto případě bylo nutné posoudit adekvátnost výše poplatku. Zda byl objektivní a přiměřený obsahu věci, se kterou byl spojen a nepředstavoval tak pouze překážku v přístupu ke spravedlivému procesu. U poplatku k ÚOHS byl jeho blokační charakter nepochybný. Vedle Ústavního soudu je však nutné zmínit také odbornou i laickou veřejnost, která zrušení poplatku přijala a komentovala v drtivé většině pozitivně a jako jasný přínos.

Budou podle vás tato pravidla použitelná či inspirativní i pro jiné oblasti byznysu?

Asi se nedá hovořit o inspiraci pro jiné oblasti byznysu, daný případ je individuálním projevem v konkrétní legislativní situaci. Jak již ale zaznělo, použitelnost nové regulace v byznysu bude nepochybná a zcela jistě přínosná, pro dozor nad veřejnými zakázkami a v posílení transparentnosti soutěže podnikatelů a celého podnikatelského prostředí.

SDÍLET