Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bulharsko obnovilo plán na stavbu jaderné elektrárny, zájem o projekt mají Číňané i ruský Rosatom

Bulharsko obnovilo plán na stavbu jaderné elektrárny, zájem o projekt mají Číňané i ruský Rosatom

Bulharsko obnoví plán výstavby jaderné elektrárny Belene. Rozhodl o tom dnes parlament, který nařídil ministryni energetiky zahájit jednání s potenciálními investory. Vláda minulý měsíc požádala parlament, aby zrušil zákaz rozvoje projektu elektrárny o výkonu 2000 megawattů (MW), o kterém rozhodl před šesti lety. Odhadované náklady na elektrárnu činí deset miliard eur (256,7 miliardy Kč).

Ministryně energetiky Temenužka Petkovová má podle nového rozhodnutí parlamentu do konce října představit návrh výběru strategického investora a plán strukturování a financování projektu.

Zájem o projekt již vyjádřila čínská jaderná společnost CNNC a ruský Rosatom. Petkovová také pozvala k účasti na projektu francouzskou firmu Framatome, ve které vlastní většinu společnost EDF, informovala agentura Reuters.

Bulharsko zrušilo projekt na Dunaji v roce 2012, protože se mu nepodařilo najít investory. Země čelila z Washingtonu a Bruselu tlaku, aby snížila energetickou závislost na Rusku, které se mělo na projektu podílet. Sofia pak musela zaplatit Rosatomu za zrušení projektu více než 620 milionů eur. Získala však také součásti pro dva reaktory, každý o výkonu 1000 megawattů. Země tak musí rozhodnout, co se zařízením. Bulharsko už také za elektrárnu vynaložilo tři miliardy leva (39,4 miliardy Kč).

Vláda uvedla, že nechce na projekt slibovat žádné další finanční prostředky, rozšiřovat státní záruky na případné půjčky ani podepisovat dlouhodobou smlouvu o odběru elektřiny z elektrárny.

Bulharsko má nyní dva jaderné reaktory o výkonu 1000 MW v elektrárně Kozloduj na Dunaji, které byly postaveny ještě v době bývalého Sovětského svazu. Elektrárna se na celkových dodávkách elektřiny v zemi podílí zhruba 30 procenty.

Desítky lidí dnes v Bulharsku proti plánované výstavbě elektrárny Belene protestovaly před parlamentem. Podle nich výhody projektu nejsou tak velké, aby omluvily výši investice. Upozorňují také, že projekt byl po desetiletí zdrojem korupčních praktik.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1