Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Český rozhlas propustí více než 100 zaměstnanců. Ostatní se snaží uchlácholit přidáním

Český rozhlas propustí více než 100 zaměstnanců. Ostatní se snaží uchlácholit přidáním

Český rozhlas (ČRo) v následujících měsících propustí minimálně sto z 1500 zaměstnanců. Důvodem je úspora personálních nákladů kvůli chystanému zvyšování platů i změna zákona o DPH. Se záměrem dnes zaměstnance ČRo seznámil generální ředitel René Zavoral. Na chystané propouštění upozornil web Seznam Zprávy.

Snížení počtu pracovních míst o tři procenta se nyní bude týkat všech divizí, dalších pět procent pak budou muset uspořit vybrané úseky, kterých se dosud personální změny týkaly jen minimálně. Personální náklady tvoří 59 procent rozpočtu Českého rozhlasu.

Platy se mají zvýšit ve dvou vlnách. Díky uspořeným financím by mohli pracovníci divizí, kterých se bude týkat propouštění významněji, dostat přidáno na podzim. Plošné navýšení mezd pro všechny zaměstnance Českého rozhlasu je pak možné očekávat od ledna příštího roku.

"Český rozhlas přestává být z hlediska platů konkurenceschopný. Pokud chceme udržet kmenové zaměstnance a zároveň být schopní čelit situaci na trhu práce, musíme zajistit pracovníkům rozhlasu vyšší mzdy. Považoval bych za neodpovědné zatížit naše posluchače a českou veřejnost vyšším rozhlasovým poplatkem. Proto v současné době není jiné cesty než provést optimalizaci pracovních míst a ušetřené finance pak vrátit zpět do personálního rozpočtu," uvedl Zavoral.

Český rozhlas bude při personálních změnách podle Hošny postupovat v souladu s platnými zákony, podle platné kolektivní smlouvy s odborovou organizací a co nejcitlivěji. Všichni zaměstnanci, kteří budou z Českého rozhlasu odcházet, budou mít možnost uzavřít dohodu o ukončení pracovního poměru, a získat tak navíc dva průměrné měsíční výdělky nad rámec kolektivní smlouvy.

Dalším důvodem pro nutné vytvoření úspor je novela o DPH, připravovaná ministerstvem financí. Kvůli tomuto legislativnímu kroku by mohl Český rozhlas přijít ve svém ročním rozpočtu o částku kolem 120 milionů korun. V příštím roce tak bude podle Hošny pravděpodobně nutné finance šetřit i v dalších personálních položkách, jako jsou honoráře či dohody o provedení práce či pracovní činnosti.

Osobní náklady ČRo se pro letošek mají meziročně zvýšit o jedno procento na 983 milionů korun. Veřejnoprávní firma má letos hospodařit s náklady a výnosy 2,253 miliardy korun. Vyrovnaný rozpočet je o 16,7 milionu Kč vyšší než loni.

Hlavním příjmem ČRo jsou koncesionářské poplatky. Letos zůstaly zachovány na 45 Kč. Výběr koncesionářských poplatků by měl letos vzrůst o pět milionů korun na 2,075 z 2,070 miliardy Kč.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1