Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děti mladší 13 let zvesela surfují po sociálních sítích. Nedbají na soukromí a přehlížejí rizika

Děti mladší 13 let zvesela surfují po sociálních sítích. Nedbají na soukromí a přehlížejí rizika

Průzkum společnosti Avast ukázal, že děti od 9 do 12 let jsou aktivní průměrně na třech různých sociálních sítích. Minimální věková hranice pro jejich používání je ale 13 let. Mladší děti jsou snadným cílem útoků především kvůli komunikaci s uživateli, které osobně nikdy nepotkaly. Na rizika takového chování budou ve školách upozorňovat zástupci Avastu a Youtuber Jirka Král.

Nejpopulárnější jsou mezi školáky mezi 9 a 12 lety sítě YouTube, na kterých je aktivní 93 procent dětí, Instagram (78 procent) a Facebook (60 procent), zjistil průzkum. Když se ptáme dětí ve školách, kterým ještě nebylo 13 let, více než polovina z nich nám přizná, že mají účet aspoň na jedné sociální síti, i když je to proti pravidlům, uvedl Král. Věková hranice má podle zástupců antivirové firmy Avast své opodstatnění, mladší děti jsou totiž zranitelnější. V průzkumu 56 procent z nich přiznalo, že chodí na nechráněné Wi-Fi sítě a 15 procent prozradilo svá hesla k online účtům kamarádům.

Často potkávám holky nebo kluky přesvědčené o tom, že jsem si s nimi psal a domlouval schůzku, ale ve skutečnosti to byl bohužel falešný profil, kterému na sebe prozradili spoustu soukromých informací nebo si dokonce domluvili osobní schůzku, řekl Král. Sám má zkušenost i s ukradeným profilem, proto se zapojil o projektu Buď safe online, ve kterém bude s experty z technologické firmy jezdit po školách a upozorňovat děti na rizika, která jim na internetu hrozí.

Podle technického ředitele Avastu Ondřeje Vlčka musí být lidé v ochraně bezpečnosti na internetu sami aktivní. Každý den zastavíme 230 milionů útoků virů a škodlivých souborů, ale to samo o sobě nestačí, řekl. Děti podle něj vystavují na sociálních sítích své soukromí včetně fotek a neuvědomují si, že informace může někdo ukrást a zneužít.

Na rizika, kterým se vystavují děti na internetu, upozornila nedávno také Linka bezpečí. Její vedoucí Peter Porubský uvedl, že za posledních deset let stoupá počet dětí, které se na linku obracejí kvůli sextingu, kyberšikaně, obtěžování, lákání na schůzku nebo nebezpečným výzvám na internetu. Například intimní fotografie sdílelo až 15 procent dětí ve věku od osmi do 15 let.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1