Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dezinformační weby mají mnohem menší dosah, než se předpokládalo, tvrdí studie

Dezinformační weby mají mnohem menší dosah, než se předpokládalo, tvrdí studie

Evropské dezinformační weby mají mnohem nižší dosah, než se dosud předpokládalo. Podle nové studie se jejich zprávy dostanou jen asi k jednomu procentu online populace v dané zemi. A ani ty největší dezinformační weby nezasahují více než 3.5 procenta lidí, tvrdí autoři studie, kteří zkoumali jejich dosah v Itálii a ve Francii.

Průměrný dosah dezinformačních webů – kam v českém případě podle think-tanku Evropské hodnoty patří například weby AC24 či Aeronet – je ovšem podle studie ještě mnohem nižší. Svým obsahem průměrně dosáhnou k jednomu procentu online populace, online verze tradičních deníků přitom mají dosah až 50 procent.

Dezinformační weby podle odborníků pomohly ovlivnit prezidentské volby v USA a o to samé se snažily i ve Francii. Mediální experti se nyní snaží odhadnout jejich možný vliv na nadcházející parlamentní volby v Itálii, které se budou konat 4. března.

Vnímáno optikou studie Reuters Institutu pro studium žurnalistiky, země se nemusí příliš obávat. „V Itálii dosáhnul největší dezinformační server Retenews24 dosahu mezi online populací 3.1 procenta, italská verze serveru Sputnik pak dosáhla jen asi k 0.6 procentům Italů,“ tvrdí studie. Na druhé straně, dosah online verzí tradičních deníků La Repubblica či Il Corriere della Serra je okolo 50 procent.

Podobná situace panuje podle autorů i ve Francii, kde je dosah dezinformačních webů v průměru rovněž okolo jednoho procenta. Největší online weby tradičních médií jako Le Figaro či Le Monde však mají dosah jen okolo 20 procent.

Studie rovněž zjistila, že lidé na dezinformačních webech tráví výrazně méně času než na webech mainstreamových médií. Průměrný dezinformační web má návštěvnost okolo 10 milionů minut měsíčně, v případě deníku Le Monde však jde o 178 milionů minut měsíčně a La Repubblica hlásí návštěvnost 443 milionů minut měsíčně. 

„Samozřejmě věříme, že dezinformace představují opravdu vážný problém, kterému je třeba věnovat dostatek pozornosti. Naše analýza nicméně naznačuje, že takzvané falešné zprávy mají mnohem limitovanější dosah, než se občas předpokládá.“

Jednoznačnou odpověď, zda jsou tyto závěry platné i v dalších evropských zemích nicméně autoři nemají. „Záleží na mediálním a politickém kontextu v každé zemi i na komerčních a politických motivech, které chtít někteří aktéři prostřednictvím falešných zpráv využít,“ uzavírají autoři.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1