Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

EXKLUZIVNĚ: Sociální sítě se chlubí bojem s nenávistí. Víme, na koho lidé útočili nejčastěji

EXKLUZIVNĚ: Sociální sítě se chlubí bojem s nenávistí. Víme, na koho lidé útočili nejčastěji

Facebook, Twitter a YouTube před rokem vyhlásily pod taktovkou Evropské komise válku nenávisti na internetu. Za poslední měsíce se jim povedlo zrychlit svoji reakci na podobné projevy. Sociální sítě se chlubí, že ve víc než polovině nahlášených případů zvládly zasáhnout do 24 hodin, i když se ozývá i kritika jejich postupů. Nejvíc nenávistných vzkazů přitahují migranti a muslimové. Terčem se stává i etnický původ, sexuální orientace a národnost. Výsledky přineslo šetření, které iniciovala evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová. Probíhalo ve 24 zemích EU včetně České republiky.

Přesně před rokem sociální média Facebook, You Tube a Twitter podepsaly kodex chování, ve kterém se zavázaly, že budou bojovat s tzv. hate speech, tedy s nenávistnými projevy na internetu. Podle závěru studie, kterou nechala zpracovat evropská komisařka Věra Jourová a kterou má INFO.CZ k dispozici, se zdá, že se jim to daří.

Společnosti, které sítě provozují, obdržely během sedmi zkoumaných týdnů celkem 2575 oznámení, že se mezi jejich uživateli šíří nenávistné zprávy. Od posledního šetření, které proběhlo loni v prosinci, se jedná o čtyřnásobný nárůst. Nejvíce oznámení zaznamenal Facebook (1273) a poté YouTube (658), nejméně Twitter (644). Společnost Microsoft neobdržela ani jedno. Ve více než 200 případech šlo o vážné záležitosti, které byly zároveň nahlášeny policii.

Společnosti smazaly celkem 1522 nenávistných projevů (59,1 %), na které byly upozorněny, a 1053 zpráv (40,9 %) nechaly online.

Nejvíce zpráv smazal Facebook (66 %) a také YouTube (66 %). Twitter odstranil „pouze“ 37,4 % nahlášených nenávistných projevů.

Studie ukazuje, že v 51,4 % případech společnosti odpověděly ve lhůtě kratší 24 hodin, v 20,7 % do dvou dnů a v 14,7 % případech za méně než týden. V 13,2 % případech jim to trvalo déle. Podle Evropské komise se jedná jednoznačně o pozitivní trend – ve srovnání s prosincovou zprávou jde o nárůst úspěšnosti o bezmála 30 %.

Zpráva ukazuje, že se firmám sice daří reagovat rychleji, než tomu bylo v minulosti, stále ale nejsou stoprocentní, jak ukazují některé poslední případy například z Thajska, kde administrátoři nepochopitelně dlouho přehlíželi video zachycující vraždu malého dítěte. Moderátoři mají navíc často na rozhodnutí jen několik sekund a v síti tak může skončit i ten, kdo žádné regule neporušil. 

Nejvíce nenávistných výlevů mělo xenofobní podtext a zahrnovalo i útoky na migranty (17,8 %). Na druhém místě (17,7 %) skončily protimuslimsky laděnými výroky následované útoky kvůli etnickému původu (15,8 %), sexuální orientaci (12,7 %) nebo národnosti (9,1 %). V menší míře se objevila také antisemitská či rasistická rétorika. Jiná zdánlivě kontroverzní témata mají na facebooku zelenou, jak INFO.CZ psalo zde.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1