Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak zastavit digitální vykořisťování? Dát Facebook pod veřejnou kontrolu, nebo ho rozdělit

Jak zastavit digitální vykořisťování? Dát Facebook pod veřejnou kontrolu, nebo ho rozdělit

Aktuální aféru kolem analytické firmy Cambridge Analytica dokáže nejrozšířenější sociální síť světa ještě ustát. Je ale jenom otázka času, kdy šéf Facebooku Mark Zuckerberg bude muset přistoupit na zásadní změny. Nabízí se jen tři varianty budoucího vývoje. Sociální síť bude rozdělena, zregulována nebo přejde pod veřejné vlastnictví. Její moc je už příliš všeobjímající a potenciálně příliš nebezpečná a nezvladatelná. Aktuální dílčí závěry čtvrtečního uníjního summitu zůstávají ve směru k sociálním sítím v rovině „chovejte se čestně“.

Spisovatel a publicista Paul Mason pod dojmem z aféry Cambridge Analytica napsal pozoruhodně přímý text, ve kterém konstatoval, že současná půlbilionová hodnota Facebooku není odvislá od jeho ekonomických výkonů, ale od očekáváních investorů. Ti slyší na Zuckerbergovy vize vývoje, který bude založený na plošném využití možností strojového učení, neuromarketingu a umělé inteligenci. Cíl mise: extrémně efektivní zužitkování vytěžených uživatelských dat.

„Manažerům technologických firem je jasné, že aby se to mohlo stát, musely by se zásadně změnit vztahy mezi korporacemi, uživateli a státy, které mají celé prostředí regulovat. Současná situace je neudržitelná,“ konstatuje Paul Mason v textu, který vyšel na portálu Novara Media a na který upozornil Josef Patočka.

Kontrola patří uživatelům

Mason ve svých závěrech dospěl k tezi, že optimálním řešením kontroly nad bezbřehou manipulativní mocí, kterou Facebook a jeho korporátní zákazníci momentálně disponují, je zavedení veřejně spravovaného a kontrolovaného veřejného registru centrálních dat. Zaručené právo na odepření přístupu k vlastním datům by výrazně posílilo postavení uživatelů. Ti jsou v současnosti nejzranitelnějším článkem byznysově mocenské trojčlenky tvořené technologickými společnostmi, jejich korporátními klienty a právě lidmi, kteří slouží jako nevysychající zdroj dat, s nimiž lze nyní libovolně čachrovat. 

Summit EU
Kauza kolem Cambridge analytica rezonuje i na aktuálním summitu špiček EU v Bruselu. dílčí závěry ovšem nejdou nad tradiční laťku. Souhrnný dokument konstatuje, že sociální sítě „musejí garantovat transparentnost, naprostou ochranu práv občanů a jejich osobních dat“. Poněkud ploše zní i věta, že „unijní i národní legislativa musí být respektována“. (https://bit.ly/2IH7cg2)

Samozřejmě se nabízí možnost nechat pracovat neviditelnou ruku. Šíří se výzvy, aby lidé odešli z Facebooku, nejspíš jich dokonce i nějaký více či méně významný počet odejde, ale to není dlouhodobě funkční řešení. Facebook totiž podle zlatých pravidel toho, čemu se říká monopolní chování, okolo své vlastní sítě vytvořil ekosystém založený na systematickém kupování firem, jejichž produkty mohly Facebook ohrozit. Nejviditelnějšími akvizicemi tohoto typu byl instantní messenger WhatsApp a sociální síť Instagram.

Abychom byli spravedliví, monopolní a monopolizující trend není jenom záležitost Facebooku. Analogicky funguje Google, Amazon, Apple nebo Samsung. Jakékoliv střety těchto firem nemají nic společného se zdravou konkurencí, jde jen o boje o rozdělení dobytých byznysových území. Tyto boje se přitom vedou přesně v intencích chicagských gangsterů – a nic na tom nemění to, že se věc obejde bez stříleček a krveprolití.

Klíčová je nejpíš obří míra korupce. Jinak než korupcí si totiž nelze vysvětlit, že žádná vláda a žádná nadnárodní autorita neudělala nic pro to, aby monopolizaci a drancování trhu s uživatelskými daty zarazila, dokud technologické firmy ještě byly k poražení.

Rozstřelit Zuckerbergův monopol

Facebook lze považovat za zkušební bitvu o to, jestli uživatelská data budou patřit uživatelům, nebo zda budou uživatelé i nadále vystavení tomu, o čem lze bez výčitek svědomí mluvit jako o digitálním vykořisťování.

Zajímavou možností, méně drastickou a diskutabilní než postavení Facebooku pod veřejnou kontrolu, by mohlo být jeho rozdělení. Jakkoliv se tato teze zdá neuskutečnitelná, dějiny byznysu ukazují, že to je možné. Před zhruba sto lety se také tvrdilo, že nejde „rozstřelit“ třeba železářské monopoly. Ty spočívaly v tom, že ocelárny, výrobu kolejí, továrny na vlaky a tramvaje a samotné dopravce vlastnil jediný monopol. A přesto se to podařilo.

Rozdělení Facebooku by mohlo lidem umožnit, aby se svými daty nakládali stejně svobodně, jako třeba se svým bankovním účtem. Pokud by chtěli, prostě by je vzali a i se svým profilem by odmigrovali na sociální síť, která by jim nabízela lepší podmínky.

Digitální přítomnost je dobrý začátek

Potíž je v tom, že tento postup vyžaduje sebevědomou politickou reprezentaci. Tu momentálně nemáme. Čest výjimkám, jako je eurokomisař Pierre Moscovici. Ten tento týden představil myšlenku digitální přítomnosti. Členské země Evropské unie by podle ní mohly v budoucnu danit zisky velkých digitálních firem vytvořené na jejich území tak, aby tyto firmy přispívaly do veřejných financí podobně jako „kamenné“ a off-line podniky.

„Naše zastaralá pravidla z dob před zavedením internetu neumožňují členským státům zdaňovat ty digitální společnosti působící v Evropě, které zde mají zanedbatelné či prakticky žádné tradiční fyzické zastoupení,“ vysvětlil Pierre Moscovici. Taková situace podle něj oslabuje základ daně, což pro členské státy představuje „stále se zvětšující černou díru, ve které mizí veřejné příjmy“.

A právě příjmy možná budou to, co Facebooku v jeho stávající podobě. Kirsten Grind v deníku Wall Street Journal upozornila, že globální kapitál citlivě vnímá skutečnost, že se sociální síť ve své stávající podobě začíná razantně vymykat jakékoliv kontrole. S odkazem na svoje zdroje dokonce tvrdí, že velcí investoři jsou nakloněni rozdělení Facebooku. Nevede je k tomu samozřejmě lidumilství, ale nutnost chránit investice. Přesto v důsledku platí, že účel světí prostředky.

Ještě aby ne, když tržní hodnota Facebooku od pondělí klesá zhruba o třicet miliard dolarů denně.

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867