Jak zkrotit bestii Facebook? Zuckerberg připustil regulaci, antimonoplní úřady ale zatím tápou | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak zkrotit bestii Facebook? Zuckerberg připustil regulaci, antimonoplní úřady ale zatím tápou

Jak zkrotit bestii Facebook? Zuckerberg připustil regulaci, antimonoplní úřady ale zatím tápou

Facebook prochází nejtěžší krizí za dobu své existence, během níž se naplno obnažuje, jak lehkomyslně a vypočítavě nakládá s citlivými daty miliard lidí. Po rozpoutání skandálu s firmou Cambridge Analytica je sociální síť v defenzivě, vrší na sebe omluvy a její šéf Mark Zuckerberg si „užívá“ nepříjemnou pozornost médií i amerického Kongresu. Dnes tam prohlásil, že je nevyhnutelné, že jeho síť bude regulována. V Evropské unii i ve Spojených státech spolu s tím sílí tlak, aby proti Facebooku a podobným společnostem zasáhly antimonopolní úřady. Jenže současné předpisy jsou v úzkých – nepočítaly, že se bude místo peněz obchodovat s daty.

Sociální síť Facebook je zvláštní firma. Od svých zákazníků nevybírá za služby žádné peníze. Lidé jí platí tím, co jí vědomě i nevědomě o sobě prozradí. Jejich data se tak snadno dostala k firmám jako byla Cambridge Analytica, které se na základě těchto informací snažily ovlivňovat třeba volby. Přesto od Facebooku uživatelé hromadně neutíkají. Antimonopolní úřady na obou stranách Atlantiku jsou zaskočeny: pokud společnost nebezpečně vyroste, mají přece zakročit, v krajním případě ji rozdělit či jinak regulovat a přispět tím k všeobecnému blahu. To teď ale nejde a minimálně část antimonopolních předpisů najednou zaostává za realitou.

„Pravidla hospodářské soutěže nebyla napsána s ohledem na využití velkých dat,“ postěžovala si nedávno deníku Financial Times Margrethe Vestagerová, evropská komisařka odpovědná za dodržování pravidel hospodářské soutěže. Jak už loni podotkla, když mluvila za svůj úřad, je třeba abychom „pochopili, co se děje, když jsou data hlavním platidlem“.

Zatím ale podle množství komentátorů prokázali úředníci Evropské komise i amerického antimonopolního úřadu totální nedostatek představivosti. Tvrdili například, že Instagram není sociální sítí, a povolili Facebooku, aby ho koupil, aniž si uvědomili, že by se právě Instagram mohl stát částečně jeho konkurentem. Podobně do sebe Zuckerbergovo dítě vstřebalo a nabídlo zdarma k použití řadu dalších technologií a principů, čímž vyřadilo ze hry konkurenci používající stejné technologie. Ú5ady si toho příliš nevšímaly. Nyní se ale nálada změnila a zřejmě směřuje k zásahu proti Facebooku.

V Evropské unii by zásah proti Facebooku znamenal, že by Evropská komise nejprve musela usoudit, že síť skutečně je dominantním hráčem na trhu a omezuje tím vývoj, který je v prospěch spotřebitelů. Komisařka Vestagerová tento názor v obecné rovině zastává například vůči Googlu, jak o tom nedávno mluvila v rozhovoru pro INFO.CZ. Mark Zuckerberg je ale odměřenější. Během druhého slyšení v Kongresu čelil ve středu mimo jiné informaci, že Facebook nemá žádnou srovnatelnou konkurenci, což je ale minimálně s ohledem na množství uživatelů a vliv, který na ně síť má, faktem.

Zuckerberg ovšem oponuje, že lidé ke komunikaci používají kolem osmi konkurenčních aplikací a služeb. Už tady se ukazuje jeden ze základních rozporů – zatímco senátoři mluvili o sběru a sledování dat, tedy o jakémsi Velkém bratrovi, Zuckerberg tvrdošíjně hájil svoji síť jako „komunikační“ platformu založenou na dobrovolnosti. Zatímco senátoři chtěli operovat s pojmy jako mediální nebo finanční společnost, Zuckerberg použil termín „technologická“. Zkrátka snažil se vylíčit ji v pozitivním světle, jako dobroděje, který jenom podcenil tvrdou realitu, nikoli jako molocha, který s daty lidí cynicky kšeftoval.

Dělení monopolu Standard Oil - inspirace pro Facebook?Dělení monopolu Standard Oil - inspirace pro Facebook?autor: INFO.CZ

A právě o citlivá data lidí jde. Jak se znovu a znovu ukazuje, pro byznys jsou podobné informace cennější než peníze. Antimonopolní regulátoři ovšem stále neuznávají, že samotná data jsou v tomto případě vlastně platidlem. V evropském prostoru jim mimo to zbývá prohlásit, že se na případ Facebooku nebude vztahovat rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z roku 2008, podle nějž nejsou osobní data jako taková předmětem zákonů na ochranu hospodářské soutěže. Rozsudek přitom pro podobný krok určitý prostor nechává.

Nyní by mohly pomoci předpisy o ochraně dat v EU, které začínají platit příští měsíc. Takzvané GDPR může být podle týdeníku The Economist tím, co pomůže omezit dominantní postavení Facebooku. Lidé by měli získat více kontroly nad údaji a budou mít do určité míry garantovanou jejich přenositelnost – podobně jako nyní mohou zákazníci převést číslo svého mobilního telefonu od jedné společnosti ke druhé. Mohlo by to pomoci případnému budoucímu konkurentovi Facebooku. Záviset bude na tom, co všechno se do přenášeného „balíčku“ bude počítat. Stejně jako data samotná jsou totiž důležité i informace o vztazích a interakcích mezi uživateli nebo o reklamě.

Je to dobrá alternativa k případnému dělení Facebooku, protože to by uživatelé zřejmě  pocítili. Pro současné antimonopolní právo v EU i v USA je přitom klíčový právě dopad na zákazníky, zásahy úřadů jim mají v konečném výsledku pomoci. Na druhé straně barikády jsou velké společnosti a ty pochopitelně nemají o silnou konkurenci zájem a jejímu růstu brání. Proveditelnější možností může v tomto světle být došlápnutí si na Facebook skrze peníze – omezit ho jakožto monopolního hráče na zisku, jak uvádí týdeník The Economist. Takový přístup se ale dnes uplatňuje už jen výjimečně. Efekt je totiž většinou přesně opačný než regulátor zamýšlel: místo toho, aby krok donutil monopol inovovat a snižovat ceny, garantuje mu státem zaručený zisk a dává důvody, aby žádal po úřadech omezení konkurence.

Server Politico navrhuje použít vůči Facebooku stejný přístup, jaký se používá v případě síťových společností či železnic. V těchto případech je často oddělena trubka či drát, který vede k zákazníkovi, od toho, kdo mu skrze tento „nosič“ dodává plyn, vodu či elektřinu. Majitelé infrastruktury musí pustit do svých zařízení konkurenci. Stejně tak v případě železnice jedna firma spravuje koleje a po nich pak mohou jezdit vlaky různých dopravců. Podobně by možná šlo z Facebooku udělat pouhou platformu, za kterou se rád označuje. Firma by pak měla nezpracovaná data uživatelů a povolovala komukoliv za poplatek umístit na svoji síť reklamu, nemohla by ale sama ovlivňovat kdo z uživatelů co uvidí, a co se děje s jeho daty.

Evropská unie by pro to musela přijmout nové předpisy podobné těm regulující soutěž v energetice či na železnici. Ve Spojených státech by bylo zřejmě možné použít zákony, které byly použity na rozdělení naftově-železničních a telekomunikačních kartelů a dominantních společností na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Otázkou ovšem je, zda by to k něčemu pomohlo. V rychle se měnícím odvětví, jako je podnikání na internetu, nakonec mohou nové předpisy či rozsudky přijít pozdě, protože podobné případy trvají léta a situace se mezitím mění.

Zuckerberg považuje za nevyhnutelné, že komunikační síť bude regulována. Varoval ale Kongres, aby ve svých návrzích byl opatrný. Větší firmy jako Facebook mají víc prostředků, aby se regulacím mohly přizpůsobit; menší společnosti by to ale mohlo ohrozit.

Zda něco z arzenálu protimonopolních opatření v budoucnu proti Facebooku úřady použijí a případně co a kdy, není jasné. Nicméně odborníci se shodují na tom, že stará regulace nefunguje na firmy, které mezitím vytvořily na internetu nové obchodní modely. Facebook je v tom jedním z přeborníků a těžkopádnost úřadů mu v tom pomáhá – stejně jako lenost a naivita uživatelů, kteří mu svá tajemství ochotně sypou do kapes.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.