Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na letišti funguje nové bezpečnostní stanoviště. Odbaví až o 40 procent víc lidí

Na letišti funguje nové bezpečnostní stanoviště. Odbaví až o 40 procent víc lidí

Na pražském letišti je od dnešního dne v plném provozu nový prostor centrální bezpečnostní kontroly. Kontrolní stanoviště za 200 milionů korun by mělo zvýšit hodinové odbavovací kapacity Terminálu 2 o téměř 40 procent. Vedení Letiště Praha dnes nový bezpečnostní prostor při jeho otevření představilo novinářům. Stanoviště je největším rozvojovým projektem realizovaným na Terminálu 2 od jeho otevření v roce 2006.

Podle předsedy představenstva Letiště Praha Václava Řehoře musí letiště vzhledem k rostoucímu počtu odbavených cestujících průběžně navyšovat své provozní kapacity novými stavebními i technologickými projekty. „Nové pracoviště bezpečnostní kontroly na Terminálu 2 je kombinací těchto dvou přístupů,“ dodal Řehoř.

Novou bezpečnostní kontrolou budou procházet všichni cestující, kteří poletí do zemí schengenského prostoru, a podle Řehoře by měla odbavit až 2500 cestujících za hodinu a také zároveň zvýšit komfort cestujících díky větších prostorům.

Nové bezpečnostní pracoviště disponuje osmi plně automatizovanými a šesti manuálním rentgenovými tratěmi. Ty by podle Řehoře měly umožnit kontrolu až tří cestujících současně. Součástí je mimo jiné také nový technologický systém pro zavazadla, který má zrychlit a zjednodušit přepravu a kontrolu kufrů.

Řehoř zároveň do budoucna avizoval zavádění dalších technologií do nového kontrolního stanoviště. „Plánujeme například pořízení tzv. body scannerů či případné nahrazení manuálních tratí automatickými, což by v budoucnu mohlo znamenat další navýšení kapacity odbavených cestujících,“ dodal.

S otevřením nového stanoviště centrální bezpečnostní kontroly na Terminálu 2 zároveň končí provoz dřívějšího pracoviště, které na letišti fungovalo od počátku provozu terminálu. Uvolněný prostor letiště využije pro výstavbu nové komerční zóny s novými restauracemi a obchody.

Letiště Václava Havla v posledních letech navyšuje počty odbavených cestujících. Zatímco loni odbavilo rekordních 15,4 milionu lidí, letos letiště očekává číslo ještě o zhruba 1,5 milionu vyšší.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1