Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový hegemon. Google loni utratil nejvíc ze všech firem za lobbing, Facebook je těsně za ním

Nový hegemon. Google loni utratil nejvíc ze všech firem za lobbing, Facebook je těsně za ním

Zapomeňte na doby, kdy nejvíce peněz za lobbing utrácely tabákové koncerny. Ve srovnání s obřími technologickými koncerny jsou firmy jako Philip Morris trpaslíkem. Google loni jen za ovlivňování politiků ve Washingtonu utratil celkem 18 milionů dolarů. To mu vyneslo první pozici a společnost, jejímž hlavním zájmem je především zachování obrovských příjmů z reklamy, se stala dokonce první technologickou firmou, která tohoto „ocenění“ dosáhla.

Americké Centrum pro odpovědnou politiku, které výdaje na lobbing sleduje už od roku 1998, tvrdí, že Google se za cenu značných výdajů snaží odvrátit jakoukoliv regulaci, která by mohla poškodit jeho obchodní model. Ten spočívá zejména v tom, že využívá obsah jiných vydavatelství a prodává na něj reklamu. Jeho podíl na trhu s digitální reklamou tak značně roste, zatímco vydavatelů, kteří musí investovat do obsahu, chřadnou. Google se rovněž snaží vyhýbat placení daní a využívá k tomu daňových rájů.

Výdaje na ovlivňování politiků ovšem rostou i v případě dalších technologických firem. Výdaje Facebooku, který rovněž čelí kritice za parazitování na vydavatelích, loni vzrostly o 32 procent. Činil se i Apple, který vydal o polovinu víc než v roce 2016. Takzvaná GAFA, tedy Google, Apple, Facebook a Amazon, vydala první rok, kdy byl ve funkci americký prezident Donald Trump, celkem 50 milionů dolarů.

Lobbing byl dosud doménou zejména telekomunikačních, energetických firem a zbrojařů. Technologické firmy ovšem zbytek průmyslu zastínily během několika let. Google loni zvýšil výdaje na lobbing o 17 procent. Šedé eminence společnosti zajímala zejména legislativa, kterou zákonodárci představili v říjnu loňského roku, a jež technologické giganty nutí, aby vedly pečlivou databázi politických reklam. Takové opatření má zabránit opakování ovlivňování voleb ze strany Ruska.

Podle agentury Bloomberg jsou rostoucí výdaje technologických společností také neklamnou známkou snahy udržet data, která o uživatelích internetu sbírají. I to je terčem kritiky a to nejen v USA, ale i v Evropě. „Je to vůbec poprvé v historii, kdy se průmysl dostal k syrovým osobním údajům. Teď udělají všechno pro to, aby si tento přístup k datům uchránili,“ říká Alvar Bedoya z Georgetown University.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1