Jak se bránit dezinformacím: Podle vědců pomůže plošné „očkování“ | info.cz

Články odjinud

„Očkování“ proti fake news? Bojovníci s dezinformátory si berou příklad z plošné vakcinace

Boj proti dezinformacím řeší celý svět. Vědci nyní přišli s novou strategií, která by mohla šíření takzvaných fake news významně bránit. Příklad si vzali z plošné vakcinace, která chrání většinu „naočkované“ populace.

Lidstvo může být vědcům, kteří přišli na princip očkování, opravdu vděčné. Díky němu se nemusí potýkat s celou škálou závažných nemocí, které mnohdy vedly až k úmrtí. Vakcína funguje poměrně jednoduše - tělo je „infikované“ malým množstvím viru, který sice rozbouří imunitní systém a donutí ho vytvořit žádoucí protilátky, na druhé straně ale není schopen člověka nakazit. Člověk tak zůstává bud celoživotně nebo alespoň po velmi dlouhou dobu chráněn.

Ti, kdo se dezinformacemi zabývají, si všimli, že falešná zpráva se v kyberprostoru chová velmi podobně jako virus. Šokující a nepravdivé informace se šíří mnohem rychleji a dál než ty, které se zakládají na faktech. Informace proudí přes takzvané hastagy na Twitteru, ve skupinách na WatsAppu nebo po Facebooku. A jakmile „napadne hositele“, je velmi těžké se jí zbavit.

Jak ale přenést princip očkování do kyberprostoru? Vědci se nejprve zaměřili na vštěpování ověřených informací dřív, než se k lidem stihnou dostat ty falešné. V těchto zprávách navíc zveřejnili možné manipulace, které už se mohou šířit například po sociálních sítích. Není ale v silách odborné veřejnosti postihnout všechny trendy, které ve vodách fake news kolují.

Proč fake news fungují?

Proč vlastně fake news tak dobře fungují? Náš mozek sice vstřebává velké množství informací, ale zároveň je musí také třídit a zpracovávat. Právě proto se přirozeně brání proti zahlcení. K tomu slouží myšlenkové zkratky, stereotypy a předsudky, které nám usnadňují každodenní život. Díky nim dokážeme většinu věcí vyhodnotit mnohem rychleji a zpravidla správně.

Pokud je původce dezinformace šikovný, zakomponuje do zprávy část všeobecně známých faktů. V té chvíli přestane být náš mozek opatrný a s mnohem větší pravděpodobností nabízené informace přijme. Pokud jsme navíc na fake news narazili na sociální síti, kde se v diskuzích koncentrují souhlasné názory, má dezinformátor skoro vyhráno. Právě souhlas okolí je v rámci šíření falešných zpráv také velmi důležitý. Naočkování například uživatelů sociálních sítí by ale v tomto nekritickém přebírání informací mohlo pomoct.

Hra na dezinformátora

O mediální výchově na školách se sice mluví, ale mnohdy se diskuze na toto téma nedostanou ze sborovny. V tomto ohledu by mohla nejen školou povinným dětem pomoct speciální hra. Vědci z Cambridge chtějí naučit veřejnost taktiky, které používají sami dezinformátoři.

Jak funguje svět, kde jste šéfredaktorem dezinformačního webu, k dispozici máte armádu twitterových robotů a snažíte se škodit a zároveň získávat čtenáře, si už vyzkoušeli studenti středních škol v Holandsku. A překvapivě s dobrými výsledky.

Během hry si mohli vyzkoušet, jak funguje taktika emočního vykořisťování, polarizace informací, spiklenecké teorie, diskreditace nebo obyčejný trolling. Díky prozkoumání těchto technik tak bude mozek připraven na jejich příchod zvenčí a bude schopen se jim následně i bránit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud