Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odveta za podporu separatistů. Ukrajina zablokovala populární internetové služby z Ruska

Odveta za podporu separatistů. Ukrajina zablokovala  populární internetové služby z Ruska

Ukrajina zablokovala na svém území přístup k řadě populárních internetových služeb, nabízených ruskými firmami. Stalo se tak v rámci nových sankcí proti Rusku, které Kyjev obviňuje z podpory separatistů v Donbasu na východě země. Jde například o sociální sítě VKontakte a Odnoklassniki, vyhledávač Yandex či server elektronické pošty Mail.ru. Příslušné nařízení zveřejnila kancelář prezidenta Petra Porošenka, která již dříve dala najevo, že ruské internetové firmy vnímá jako hrozbu národní bezpečnosti. Kreml pohrozil reciproční odpovědí.

Sankce se vztahují také na televizní stanice RBK, TV Centr, VGTRK, NTV Plus a Zvězda, jakož i softwarových firem zaměřených na antivirové programy Kaspersky Lab a DrWeb, aerolinky Aeroflot, všechny ruské banky působící na anektovaném Krymu, jakož i ruské platební systémy.

Kreml zatím neupřesnil ruskou reakci na nové ukrajinské sankce, ale varoval Kyjev, že Rusko koná podle zásady vzájemnosti. „Je to další z mnoha kroků porušujících práva lidí žijících na Ukrajině dostávat informace, které je zajímají,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Ukrajinská omezení, která mají platit tři roky, odsoudila mluvčí ruského ministerstva zahraničí jako „politickou cenzuru“, ke které „USA a Evropa mlčí“. Náměstek ministra spojů Alexej Volin vyjádřil přesvědčení, že „v blízké budoucnosti statisíce a možná miliony Ukrajinců si zvýší počítačovou gramotnost, aby se naučili, jak blokování zakázaných stránek obcházet“. Podle listu Kommersant lze ukrajinské nařízení obcházet stejně snadno jako předchozí ruské zákazy ukrajinských webů.

Ruský internetový expert Dmitrij Mariničev označil sankce za „podivný, nepochopitelný akt ekonomické agrese“. Sankce podle něj poškodí nejen dotčené ruské firmy, ale i ukrajinské uživatele a ukrajinské poskytovale internetu, které si pro splnění prezidentova příkazu budou muset zakoupit drahé zařízení. Vydělají naopak zahraniční giganti typu Google, kterým se uvolní prostor na ukrajinském trhu.

Ani všichni Ukrajinci nejásají. „Občané mají právo sledovat, co se jim zlíbí, a sami si udělat názor o úrovni ruské propagandy, která hovoří sama o sobě,“ prohlásila právnička Tetjana Kotjužynská.

Poskytovatelé internetu podle listu Ukrajinska pravda tvrdí, že technicky není možné okamžitě zablokovat zakázané ruské weby a že ke splnění prezidentova příkazu budou potřebovat čas a také peníze na nákup potřebného vybavení. Opatření, které mohou hned vykonat, jsou totiž neúčinná a půjde je snadno obejít.

Porošenkův dekret rozšířil také seznam osob, proti kterým se uplatňují sankce. Na ukrajinské „černé listině“ nyní figuruje 1228 lidí a 468 firem.

Ukrajinský prezident dnes také prohlásil, že bude usilovat o to, aby Evropská unie prodloužila své sankce proti Rusku rovnou o celý rok. Až dosud je pravidelně prodlužovala po šesti měsících.

„Vyvineme maximální úsilí, abychom přiměli Rusko usednout za vyjednávací stůl, plnit mírové dohody, stáhnout své vojáky z ukrajinského území a ukončit agresi,“ prohlásil šéf státu.

Moskva stále popírá, že by se přímo podílela na konfliktu v Donbasu, který si od svého propuknutí v dubnu 2014, tedy krátce po svržení proruského prezidenta v Kyjevě a ruské anexi Krymu, vyžádal na 10 000 životů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1