Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Označování falešných zpráv na Facebooku nefunguje, tvrdí studie. Rusko navíc našlo další zbraň

Označování falešných zpráv na Facebooku nefunguje, tvrdí studie. Rusko navíc našlo další zbraň

Tolik vyhlížené a oslavované označování falešných zpráv na Facebooku nefunguje. Tvrdí to studie Yaleovy univerzity, kterou zveřejnil web Politico. Označování podle ní navíc skýtá rizika, že někteří lidé tzv. fake news naopak snáze uvěří. Facebook závěry akademiků zpochybnil a své nástroje a mechanismy hájí.

Studie se účastnil vzorek 7,5 tisíc uživatelů sociálních sítí. Podle jejích výsledků má nezávislé ověřování a označení zprávy popiskem jen malý vliv na to, jestli čtenář bude titulek zprávy skutečně vnímat jako nepravdivý.

Označení zvýšilo pravděpodobnost „správného“ vnímání zprávy pouze o 3,7 procent. Výzkumníci navíc varují, že postup může být i riskantní. Některé skupiny lidí se totiž o neoznačených zprávách mohou automaticky domnívat, že jsou pravdivé.

Dezinformací je totiž tolik, že je externí ověřovatelské skupiny, s nimiž Facebook spolupracuje, nestíhají posuzovat. Některé „fake news“ tak zůstanou neoznačené. Podle studie to ovlivňuje hlavně mladší generaci. Ve věkové skupině mezi 18 a 25 lety vzrostla pravděpodobnost špatného posouzení neoznačené zprávy o 4,4 procent.

„Myslím, že na základě těchto výsledků se lze ptát, zda je správné ověřovací tagy vůbec používat,“ prohlásil spoluautor studie David Rand, podle kterého se nezdá, že by se podařilo v blízké době vyřešit problém malého efektu.

Facebook kritizuje, že studie nepracovala s každodenními uživateli sítě, ale autoři ji provedli pomocí webových stránek průzkumu. „Šlo o výzkum typu opt-in, v němž platíte lidem za to, aby odpovídali na otázky průzkumu. Nešlo o údaje, které by byly získány od lidí, co skutečně používají Facebook,“ napsal mluvčí společnosti v prohlášení.

Rand připustil, že to výsledky ovlivnit mohlo. Dodal však, že respondenti neznali otázky dopředu, a nemohli se tak na ně připravit. Argumentuje také jinými studiemi, které podle něj ukazují, že použití uživatelé jsou reprezentativním vzorkem.

Podle Facebooku není ověřování faktů jediným způsobem, kterým proti „fake news“ bojuje. Upozorňuje na to, že také přerušuje finanční příspěvky spammerům, vytváří nové produkty a pomáhá lidem s informovaným výběrem zpráv.

Problém falešných zpráv se diskutoval hlavně během loňské americké prezidentské kampaně a v souvislosti s možnými ruskými zásahy do voleb či referend v západních zemích. Jak upozorňuje web Daily Beast Rusové však kromě nich využívali Facebook například i pro svolávání protimuslimských demonstrací ve Spojených státech.

Mluvčí Facebooku potvrdil Daily Beast, že společnost zrušila několik takových událostí. Je to vůbec poprvé, co Facebook něco takového přiznal. Minulý týden firma připustila také to, že Rusko používá falešné účty a reklamy, aby šířilo příspěvky, které americkou společnost rozdělují.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1