Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soud zamítl hromadnou žalobu na Facebook. Bojovat s gigantem kvůli ochraně soukromí musí lidé samostatně

Soud zamítl hromadnou žalobu na Facebook. Bojovat s gigantem kvůli ochraně soukromí musí lidé samostatně

Rakouský student práv a aktivista Maxmilian Schrems, který kvůli porušování ochrany soukromí podal ve Vídni hromadnou žalobu na irskou součást americké společnosti Facebook, nemůže tuto žalobu podat u rakouského soudu. Jako jedinec se ale svých práv domáhat ve své vlasti může. Rozhodl tak dnes Soudní dvůr Evropské unie, který se kauzou zabýval na žádost vídeňského soudu.

Schrems podal k rakouskému soudu žalobu proti společnosti Facebook Ireland Ltd. Tvrdí, že firma porušila práva na ochranu soukromí a ochranu údajů jak jeho, tak sedmi dalších uživatelů Facebooku, jejichž jménem jedná. Tito lidé mají bydliště v Rakousku, Německu a v Indii.

Facebook zastává názor, že rakouské soudy nemají mezinárodní pravomoc a že Schrems se nemůže dovolávat zákona EU, který spotřebitelům umožňuje žalovat zahraniční smluvní stranu v místě svého bydliště. Nelze ho totiž považovat za spotřebitele, protože stránky facebooku používal také pro profesionální účely. Společnost Facebook je toho názoru, že na spotřebitelské fórum se tato unijní legislativa nevztahuje.

Spotřebitel, který je oprávněn podat žalobu proti svému zahraničnímu smluvnímu partnerovi v místě svého bydliště, se podle dnešního rozsudku nemůže současně se svými vlastními nároky dovolávat i nároků se stejným předmětem, postoupených jinými spotřebiteli s bydlištěm na jiných místech téhož členského státu, v jiných členských státech nebo ve třetích zemích.

Rakušan Schrems už dříve namítl, že individuální soudní spory jsou vzhledem k finanční zátěži žalujících nereálné. K výzvě, kterou Schrems zveřejnil na internetu, se připojily tisíce dalších uživatelů. Aktivista žádal o náhradu škody 500 eur (12.700 Kč) za každého z 25.000 signatářů žaloby.

Schrems nyní verdikt označil za obrovskou ránu pro Facebook, protože může u vídeňského soudu podat individuální žalobu a společnost bude muset vysvětlit, zda je "její obchodní model v souladu s přísnými evropskými zákony na ochranu osobních údajů".

Na rozdíl od Spojených států jsou hromadné žaloby v Evropě uznány jen málokdy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1