Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Švýcaři zrušení poplatků odmítli, za televizi a rozhlas budou dál platit

Švýcaři zrušení poplatků odmítli, za televizi a rozhlas budou dál platit

Švýcaři v dnešním referendu nejspíš odmítli zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní rozhlas a televizi. Vyplývá to z odhadu výsledků, který po uzavření posledních hlasovacích místností zveřejnil ústav pro výzkum veřejného mínění gsf.bern. V kantonech Curych, Basilej-město či Lucern podle předběžných výsledků proti iniciativě za zrušení poplatků hlasovalo dokonce přes 70 procent voličů.

Švýcarské domácnosti posílají ročně 451,10 franků (9800 Kč) společnosti Billag, která je vybíráním koncesionářských poplatků pověřena. Proti poplatkům se postavila iniciativa "No Billag", která si vymohla konání referenda. Zastánci poplatků tvrdili, že by jejich zrušení mohlo v zemi se čtyřmi úředními jazyky výrazně omezit provoz veřejnoprávních médií a oslabit demokracii.

Podle ústavu gfs.bern se dá na základě již sečtených hlasovacích lístků rozeznat jasný trend, podle kterého odpůrci koncesionářských poplatků utrpěli jasnou porážku. Předběžné výsledky zveřejnilo již devět kantonů, ve všech voliči iniciativu odmítli. V kantonech Curych, Lucern a Basilej-město se proti zrušení poplatků postavilo přes 70 procent hlasujících, v kantonu Graubünden dokonce 77 procent.

Veřejnoprávní mediální skupina SRG SSR, která zastřešuje několik rozhlasových a televizních stanic, je financována ze 75 procent z koncesionářských poplatků. Zaměstnává - přímo či nepřímo - asi 13.500 lidí.

Nehledě na výsledek referenda je už nyní jasné, že se poplatek od příštího roku sníží na 365 franků (asi 8000 Kč). Platit by jej však měli všichni, tedy i ti, kteří vlastní televizi či rádio nemají.

Referendum o zrušení poplatků za rozhlas a televizi se v roce 2010 konalo například také na Slovensku. Ztroskotalo tehdy ale na nízké účasti, která dosáhla jen 22,8 procenta. Potřebná přitom byla nadpoloviční většina hlasů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1