Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Třinecké železárny daly nabídku na koupi ostravského ArcelorMittalu

Třinecké železárny daly nabídku na koupi ostravského ArcelorMittalu

Mezi firmami, které podaly nabídku na koupi ArcelorMittalu Ostrava (AMO), jsou Třinecké železárny (TŽ). Skupina ArcelorMittal chce koupit italskou ocelárnu Ilva a prodej ostravské huti je součástí kompenzačního balíčku. Skupina chce slezský podnik prodat do konce roku. Jména ani počty dalších zájemců nejsou známa.

„Nezávislou iniciační nabídku jsme podali. Více se k tomu nebudeme vyjadřovat,“ řekla Macková.

Koupi ArcelorMittalu Ostrava doporučoval Třineckým železárnám také prezident Miloš Zeman, podle kterého by podniky měly pokud možno zůstat ve vlastnictví domácího kapitálu.

„Skupina ArcelorMittal jedná se zájemci o koupi ostravské hutě, k počtu zájemců nebo jejich jménům se nebude vyjadřovat. Prodej by měl být uzavřen do konce roku 2018,“ sdělila ČTK mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková.

Evropská komise v květnu největšímu světovému výrobci oceli ArcelorMittal schválila záměr převzít Ilvu, která je největší ocelárnou v Evropě. Jednou z podmínek je prodej huti v Ostravě a několika dalších podniků ArcelorMittalu v Evropě. To by mělo zaručit, že převzetí Ilvy nenaruší hospodářskou soutěž a nepovede ke zvýšení cen.

Do konce května měli být známi předběžní zájemci, závazné nabídky by měl oddělený správce huti obdržet během července. „Vybrané zájemce o koupi bude posuzovat Evropská komise, a to z pohledu toho, zda jsou schopni pokračovat v provozu a rozvoji podniku tak, aby ostravská huť byla trvalou a aktivní konkurencí skupiny ArcelorMittal,“ uvedla Černá.

Generální ředitel huto a správce odděleného majetku v AMO Ašók Patil už dříve uvedl, že se ostravská společnost bude prodávat jako fungující výrobní podnik, aniž by se snižovala její výrobní kapacita nebo počet pracovních míst. „Pro náš podnik se nic nemění, pokračuje běžný každodenní provoz, výroba a vše, co s tím souvisí. Postupně oddělíme naše týmy, systémy a procesy, aby huť do uzavření prodeje fungovala samostatně a nezávisle na skupině ArcelorMittal,“ uvedl Patil.

ArcelorMittal je největším producentem oceli na světě, na celosvětové produkci se podílí zhruba šesti procenty. Působí ve více než 60 zemích světa. Je předním dodavatelem ocelových výrobků automobilovému průmyslu, stavebnictví, pro výrobu domácích spotřebičů nebo obalů. V loňském roce ArcelorMittal zvýšil provozní zisk i tržby. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) vzrostl o více než třetinu na 8,4 miliardy dolarů (téměř 180 miliard Kč), tržby se pak zvýšily o 21 procent na 68,7 miliardy dolarů (1,5 bilionu Kč).

ArcelorMittal má v Moravskoslezském kraji 6500 zaměstnanců. Ročně vyrábí přes dva miliony tun oceli zejména pro stavebnictví a strojírenství. Své výrobky vyváží do více než 40 zemí. V roce 2016 vytvořil AMO čistý zisk 1,308 miliardy korun a tržby 28,786 miliardy korun. Někdejší Nová huť patří do skupiny Lakšmího Mittala od roku 2003.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1