Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Válečný zpravodaj: Riskujeme životy, ale vydělává na tom Google s Facebookem. Je čas platit účty

Válečný zpravodaj: Riskujeme životy, ale vydělává na tom Google s Facebookem. Je čas platit účty
 

Válečný zpravodaj AFP Sammy Ketz varuje, že novináři postupně mizí z nejnebezpečnějších zemí světa. Jejich životy jsou v čím dál větším ohrožení a výjezdy na bitevní pole stojí čím dál více peněz. Ve skutečnosti přitom na zpravodajství profitují pouze dvě společnosti – Google a Facebook. Média bojují o holý život. Ten by jim přitom mohla zachránit reforma autorského práva, o níž budou hlasovat europoslanci. Ketz je oslovil prostřednictvím svého komentáře, který vám INFO.CZ přináší v celém znění. 

Vážení poslanci Evropského parlamentu,

Byl jsem na reportáži v Mosulu, bývalém hlavním městě Islámského státu na severu Iráku. Snažil jsem se co nejlépe zachytit radost dětí, které se ve zničeném centru vrací po třech letech do školy. Tu jim zavřeli džihádisté, kteří město ovládali až do loňského roku. Seděl jsem s fotografem a kameramanem AFP v kavárně krátce před naším návratem do Bagdádu. Tehdy moji pozornost na počítači upoutal článek o autorských právech a o snaze, aby byla zavedena i pro novináře.

Po pěti letech ve válkou zmítané Sýrii, kde jsem mnohokrát těsně unikl kulce odstřelovače, jsem potřetí od roku 2003 přijel do Iráku. Za více než 40 let v branži jsem byl svědkem, jak počet novinářů na místě, kde se něco děje, postupně klesá. Rostou přitom rizika, kvůli kterým reportéři mohou přijít o život. Stali jsme se terči a naše výjezdy stojí čím dál více peněz.

Časy, kdy nám stačila bunda, tričko a v kapse nějaký doklad, jsou už dávno pryč. Teď potřebujete neprůstřelnou vestu, pancéřované vozy, někdy i osobní strážce a také pojištění. Kdo všechno tohle platí? Média. A platí hodně.

Navzdory tomu, že platí obsah a posílají novináře, kteří riskují vlastní život, aby vytvořili spolehlivé, komplexní a důvěryhodné zpravodajství, nejsou to oni, kdo z toho profitují. Jsou to internetové platformy, které nemusí zaplatit ani cent. Je to úplně stejné, jako když přijde někdo cizí a naprosto bezostyšně sklidí plody vaší práce. Nic takového nemůžete v demokracii omluvit a není to ani morálně ospravedlnitelné.

Mnoho přátel skončilo s novinařinou, protože jejich vydavatelství buď zkrachovalo, nebo jim už nebylo schopné platit. Až do doby, kdy dali svoje pera a fotoaparáty z ruky, trávili často čas schovaní někde za zdí, zatímco se země otřásala výbuchy a kolem nich se střílelo. Zároveň byli plní štěstí, když mohli světu popsat, co viděli na vlastní oči. Mimo jiné se jednalo o neuvěřitelná setkání se skutečnými válečníky a jejich po zuby ozbrojenými pomocníky, kteří si pohrávali s pistolemi a noži ve chvíli, kdy se pořizoval rozhovor s jejich šéfem. Cítili nesnesitelnou lítost, když se setkali s otupělými civilisty, zatímco ženy se snažily ochránit své děti v bunkru, jehož stěny se otřásaly pod salvou a výbuchy.

Média trpěla velmi dlouho, než se jim podařilo zareagovat. Vypořádávala se ovšem spíš s následky, než důsledky. Protože jim došly peníze, propouštění nabralo často až absurdních rozměrů. Zůstaly noviny, kde prakticky nejsou novináři. To musí skončit. Práva médií musí být respektována, aby mohla přinášet spolehlivé zpravodajství. Výnos z prodeje musí patřit těm, kdo obsah skutečně vytvářejí. Ať jsou to novináři nebo umělci.

Už nejsme schopni dále snášet lži Googlu a Facebooku, že směrnice o autorských právech ohrozí volný přístup lidí k internetu. Ne! Volný přístup k internetu zůstane, protože internetoví giganti mohou platit médiím za obsah, který nyní využívají zdarma. Média tak nebudou muset získávat peníze od čtenářů.

Zdá se vám to nemožné? Ani náhodou. Facebook v loňském roce vydělal 16 miliard dolarů, Google 12,7 miliardy dolarů. Oni prostě také musí platit účty. A musí je platit do té míry, aby média přežila. Internetoví titáni pak budou skutečně přispívat k rozmanitosti a svobodě tisku, kterou podle svých vyjádření podporují.

Jsem přesvědčen, že europoslanci, kteří se nechali oklamat podvodným lobbingem, nyní chápou, že volný přístup k internetu není v ohrožení. V ohrožení je svoboda tisku, protože ve chvíli, kdy novinám dojdou novináři, svoboda zmizí.

Nesčetněkrát jsem se setkal s lidmi, kteří byli zcela bezbranní a chtěli po mně jen jednu věc. „Řekněte lidem, co jste viděl. Jedině tak máme šanci, že budeme zachráněni.“ Mám jim snad odpovídat následovně: „Nedělejte si plané naděje. Jsme poslední novináři. Brzy tu již nebudou žádní, protože nám došly peníze?“

Pamatujte na to, že Facebook a Google nezaměstnávají žádné novináře a nevytváří žádný obsah. Ale dostávají zaplaceno za reklamu, která se zobrazuje u obsahu, který žurnalisté vytvářejí.

Každý den novináři zkoumají všechny aspekty života, aby mohli informovat. Každý rok jsou oceňováni ti nejstatečnější a nejvíce talentovaní z nich. Nemůžeme dovolit, abychom neměli koho oceňovat, protože žurnalistů prostě nebude dost. Je na čase s tím něco udělat. Evropský parlament musí drtivou většinou hlasů podpořit autorská práva, aby přežila demokracie a jeden z jejích nejvýraznějších symbol: novinařina.

Sammy Ketz

Autor je šéf pobočky AFP v Bagdádu, válečný zpravodaj a nositel mnoha novinářských ocenění

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1