Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

8 věcí, které se stanou po pádu syrského Aleppa

8 věcí, které se stanou po pádu syrského Aleppa

Rusko v průběhu soboty uskutečnilo zhruba 400 náletů na druhé největší syrské město. Přestala fungovat i poslední nemocnice a čím dál více je zřejmé, že bitva o Aleppo brzy skončí. Jak?

Přestože intenzita bombardování syrského Aleppa může vyvolávat dojem, že jde o rozhodující bitvu v krvavém válečném konfliktu, zdaleka tomu nemusí být. Případné vítězství koalice prezidenta Bašára Asada, Ruska a Íránu ovšem může ještě více vychýlit dění v regionu v jejich prospěch. Zpravodajský portál Info.cz připravil osm stručných bodů, které vyjmenovávají důsledky pádu Aleppa pro všechny válčící strany.

1) Válka bude pokračovat. Zatímco dosud rebelové druhé největší syrské město používali jako základnu, kterou se snažili za každou cenu udržet, nyní přejdou k partyzánskému stylu boje napříč Sýrií.

2) Syrská armáda nebude mít sílu ve válce přesvědčivě zvítězit. Je to jasně patrné při obléhání Aleppa, kdy Rusové sice východní část města intenzivně bombardují, ale armáda loajální prezidentovi Asadovi nedokáže dobývat území. Navzdory tomu, že východní část města obklíčila již v červenci. Během pěti let občanské války řady syrské armády notně prořídly.

3) Po pádu Aleppa bude zřejmé, že válečný konflikt ukončí jen uzavření míru mezi rebely a vládou. Bombardováním lze válku vyhrát jen těžko a Rusové nebudou chtít podnikat pozemní vojenské dobrodružství, které by mohlo přinést značné ztráty a stálo by velké peníze.

4) Sunnitské země v regionu, které z velké části podporují syrské rebely, ještě zvýší dodávky zbraní. Prohra pro ně není možností a jsou ochotny opakovat válku z 80. let minulého století v Afghánistánu. Pro ně je toto nejdůležitější konflikt minimálně za posledních 100 let.

5) Část rebelů může ještě více přijímat podporu od teroristických organizací typu al-Kajdy či Islámského státu.

6) Navzdory trvající partyzánské válce bude ztráta Aleppa určitě prohrou Spojených států, Turecka, Saúdské Arábie, Kataru a Jordánska, tedy všech zemí, které rebely podporují. Američané se z počátku přepočítali, když si mysleli, že konflikt v Sýrii lze svižně vyřešit. Rusové správně pochopili, že nelze, ale pokud se do něj zapojí, dokážou zvýšit svůj vliv v regionu.

7) Příliv uprchlíků do Evropy bude pokračovat, což může nadále ovlivňovat politickou situaci v Evropě ve prospěch radikální pravice.

8) Situace na Blízkém východě si vyžádá zapojení Spojených států v čele s nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem, pokud nebudou chtít USA přijít o veškerý vliv, který nyní získávají Rusko a Írán.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1