Albrightová varuje před návratem fašismu. S Trumpem v Bílém domě jsme rozdráždili dřívější rány, píše | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Albrightová varuje před návratem fašismu. S Trumpem v Bílém domě jsme rozdráždili dřívější rány, píše

Albrightová varuje před návratem fašismu. S Trumpem v Bílém domě jsme rozdráždili dřívější rány, píše

Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová se narodila v době totality. Když její rodiče utekli v roce 1939 z Československa kvůli Hitlerově okupaci, byla teprve batole. Rodina se sice do Prahy po válce vrátila, ale po komunistickém puči v roce 1948 odešla ze země znovu, píše v americkém deníku The New York Times (NYT) Michelle Goldbergová.

Otec Albrightové, diplomat Josef Korbel, posléze požádal pro rodinu o azyl ve Spojených státech. Postupem času se z něj stal uznávaný profesor politických věd a v roce 1997 tehdejší americký prezident Bill Clinton jmenoval jeho dceru ministryní zahraničí USA. Stala se tak první ženou, která tento post zastávala.

Bylo to už po skončení studené války a zdálo se, že velké ideologické rozepře 20. století jsou urovnány. Liberální demokracie byla na vzestupu a země, kterou si Albrightová osvojila, představovala nejmocnějšího zastánce tohoto kurzu. Vypadalo to, že její životaběh se kryje s celosvětovým pohybem od tyranie ke svobodě.

V tomto ohledu působí smutně a varovně, že nyní osmdesátiletá Albrightová minulý týden vydala knihu s temným názvem Fašismus: Varování (Fascism: A Warning). Titul si nevšímá pouze (amerického prezidenta) Donalda Trumpa; autorku znepokojuje úpadek liberální demokracie po celém světě a napsání knihy plánovala ještě před Trumpovým zvolením. Přesto současný americký prezident v knize zabírá nezanedbatelný prostor. „Představíme-li si fašismus jako ránu z minulosti, jež se téměř zacelila, pak Trump v Bílém domě se rovná stržení obvazu a rozdráždění té dřívější rány,“ napsala Abrightová.

Letos v lednu americká nevládní organizace Freedom House, jež monitoruje stav demokracie, uvedla, že v 71 zemích světa se loni zhoršila politická práva a občanské svobody, zatímco situace se v tomto ohledu zlepšila pouze ve 35 státech. "Hlavní událostí vývoje v roce 2017 je odklon Spojených států z pozice zastánce a příkladu demokracie," uzavírá zprávu Freedom House.

Bývalá první dáma americké diplomacie neoznačuje Trumpa za fašistu se vším všudy. Ještě nesáhl k násilí bez posvěcení soudů - nepočítáme-li to, že své posluhovače vyzýval, aby protestující na shromážděních zmlátili - a jeho pokusy podkopat právní řád dosáhly, zčásti kvůli jeho bezhlavosti, jen smíšeného úspěchu, napsala Goldbergová.

Trump je ale podle Albrightové „nejvíce nedemokratickým prezidentem“ v moderních dějinách Ameriky. V rámci celého světa podporuje autoritářství a svému vzestupu na oplátku vděčí mezinárodnímu vzestupu pravicového populismu. „Stádní chování se silně odráží v mezinárodních vztazích. Světoví lídři se navzájem pozorují, učí se od sebe a napodobují se,“ píše Albrightová v nové knize. „Fašismus“ v ní chápe v širším smyslu jako synonymum autoritářství.

Její kniha zahrnuje Itálii Benita Mussoliniho, Rusko Vladimira Putina, ale také Venezuelu Huga Cháveze, Turecko Recepa Tayyipa Erdogana a KLDR za vlády posledních dvou Kimů. Vyjma Mussoliniho se Albrightová se všemi zmíněnými setkala.

„Všechny je pojí vlastní domněnka či rozhodnutí, že ztělesňují ducha národa, mají na vše odpověď a neomylný instinkt. Jsou přesvědčeni, že jsou chytřejší než všichni ostatní a že všechno zvládnou sami,“ uvedla Albrightová.

Podobně podle ní stát a svou osobu ztotožňuje i Donald Trump. Celá řada detailů, které v historkách o různých diktátorech Albrightová uvádí, připadne americkému čtenáři povědomá. Mussolini například slíbil, že „vysuší bažinu“ a jeho přívrženci se na manifestacích hloučkům novinářů posmívali a vypískávali je. Italský vůdce měl podobně jako Trump za to, že podávání ruky je nehygienické.

Albrightová se zmiňuje také o někdejším venezuelském prezidentovi Hugovi Chávezovi. „Jeho komunikační strategií bylo zapálit rétorický ohňostroj a vypálit jej všemi směry,“ uvádí se v knize. Chávez si, jak píše Albrightová, liboval v ovládání mediálního prostoru, kde „se chlubil svými úspěchy a těmi nejhoršími výrazy napadal své skutečné i domnělé nepřátele“.

Na otázku, jak se vyhýbá pocitům beznaděje, když autoritářství, které ovlivnilo její dětství, se v čase jejího stáří šíří po celém světě, odpověděla, že se to naučila od svých rodičů. „Aby člověka nepřemohlo zoufalství, musí si najít způsob, jak se s vnějšími problémy vypořádat - nestačí jim pouze přihlížet. Musí přijít na to, že v tom každý hraje svou roli,“ dodala.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.