Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Alternativa pro Německo ztrácí příznivce. Zavařil jim Trump

Alternativa pro Německo ztrácí příznivce. Zavařil jim Trump

Podpora pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) podle průzkumů veřejného mínění v posledních měsících klesá. Dnes zveřejněná anketa agentury Forsa jí přisoudila jen osm procent hlasů. Ještě na konci prosince přitom průzkumy straně slibovaly dvanáctiprocentní zisk, na počátku února desetiprocentní. Němci budou nové poslance Spolkového sněmu vybírat 24. září.

Za poklesem popularity AfD stojí podle agentury Forsa mimo jiné „chaotické počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa v úřadu“, kterého AfD podporovala během prezidentské kampaně a jako jedna z prvních evropských stran mu loni v listopadu gratulovala ke zvolení. Voliče Trumpovo působení ve funkci podle ředitele agentury „vzhledem ke konfliktům po celém světě zneklidňuje“. Agentura Forsa průzkum provedla na zakázku časopisu Stern a televizní stanice RTL.

 

Na úbytku příznivců AfD se podle průzkumu podepsaly také vnitrostranické spory. V polovině února předsednictvo rozhodlo, že zahájí řízení o vyloučení představitele pravého křídla strany a předsedy její durynské organizace Björna Höckeho, a to především kvůli jeho kontroverzním výrokům o berlínském památníku holokaustu.

Umírnění voliči, kteří dosud uvažovali o podpoře AfD v nadcházejícím hlasování, se v posledních týdnech přiklonili k sociálnědemokratické straně (SPD), uvedla Forsa. Socialisté zaznamenali velký nárůst podpory, když na počátku roku jako svého kandidáta na kancléře představili Martina Schulze. Bývalý předseda Evropského parlamentu pro řadu někdejších příznivců AfD představuje naději, že po volbách nestane v čele vlády opět „nenáviděná“ Angela Merkelová.

 

V průzkumu agentury Forsa konzervativní unie CDU/CSU, jejíž kandidátkou na kancléřku je opět Merkelová, získala 34 a SPD 31 procent. Do Spolkového sněmu by se podle ankety znovu dostala liberální FDP s šesti procenty. Postkomunistická strana Levice by získala osm a Zelení sedm procent hlasů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1