Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americký ministr spravedlnosti Sessions rezignoval. Ohrozí to Trumpovo vyšetřování?

Americký ministr spravedlnosti Sessions rezignoval. Ohrozí to Trumpovo vyšetřování?

Americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions dnes na výzvu prezidenta Donalda Trumpa odstoupil z funkce. Podle agentury Reuters zaslal do Bílého domu rezignační dopis a prezident mu za vykonanou práci poděkoval. Demokraté se obávají, že tento krok může ohrozit vyšetřování kauzy ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016.

 

Šéf Bílého domu Sessionse víc než rok opakovaně kritizoval, zejména za jeho pasivní roli ve vyšetřování údajného vlivu Ruska na americké prezidentské volby v roce 2016.

Nástupce Sessionse ve funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora oznámí Trump později. Dočasně má funkci vykonávat personální šéf ministerstva Matthew Whitaker. Jmenování budoucího ministra musí potvrdit Senát, v němž i po úterních volbách mají většinu republikáni.

Sessions patřil k prvním americkým politikům, kteří v roce 2016 podpořili Trumpovu kandidaturu na prezidentský úřad. Když ale zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller loni v květnu zahájil vyšetřování ruského vlivu na volby, Sessions se k Trumpově nelibosti účasti na šetření kauzy vzdal. Odvolal se na střet zájmů pramenící z toho, že sám nevypovídal pravdivě o svých kontaktech s ruskými diplomaty.

Muellerovo dosud neuzavřené vyšetřování tak řídí Sessionsův náměstek Rod Rosenstein. Po Sessionsově odchodu z funkce ale mohou vzniknout pochyby o tom, zda bude vyšetřování, které Trump označuje za hon na čarodějnice, ve stejné formě dál pokračovat. Sám Trump Rosensteina odvolat nemůže, ale může to udělat Sessionsův nástupce, kterého prezident chce v dohledné době jmenovat.

Na možnost ukončení Muellerovy mise bezprostředně po oznámení Sessionsovy rezignace upozornili opoziční demokraté. Šéf demokratické menšiny v Senátu Chuck Schumer Trumpa varoval, že pokud ohrozí Muellerovo vyšetřování, povede to k „ústavní krizi". Načasování Sessionsova odchodu je podle Schumera velmi podezřelé, Sessionsův nástupce se do ruské kauzy nesmí vměšovat.

Mueller během kampaně před úterními kongresovými volbami o postupu vyšetřování zachovával úzkostlivé mlčení, aby kampaň neovlivnil. Podle amerického tisku se ale jeho práce chýlí k závěru. Zda budou její výsledky alespoň částečně zveřejněny, se dosud neví.

I kdyby se Trumpovi podařilo Muellerovo pátrání zastavit, kauza podle shodného názoru médií bude jinou formou stejně pokračovat. Ujmout se jí například mohou kongresové výbory, a to tím spíš, že od ledna budou dolní parlamentní komoru ovládat opoziční demokraté.

Ministrem spravedlnosti, který je současně generálním prokurátorem, byl Sessions od loňského února. Do té doby působil 20 let jako senátor za Alabamu a byl také alabamským ministrem spravedlnosti. Po svém nástupu do funkce ministra prohlásil za své priority skoncování s ilegální migrací a boj s rostoucí kriminalitou. Server Politico ho před nástupem do funkce ministra spravedlnosti USA označil za ikonu republikánského konzervativního hnutí Tea Party.

S Trumpem, kterého v primárkách výrazně podporoval, sdílel názor na stavbu zdi na hranicích s Mexikem, aby se zabránilo migrantům v živelném vstupu do USA. Trump jej při ohlášení svého výběru označil za „právní mozek světové třídy", který obdivují právní odborníci.

Trump ale začal záhy Sessionse kritizovat. Loni v červenci prohlásil, že lituje, že si ho vybral jako ministra spravedlnosti. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) prohlásil, že kdyby věděl, že se Sessions vzdá formálního dohledu nad vyšetřováním kauzy údajného vměšování Ruska do prezidentských voleb, vybral by si na tento vládní post někoho jiného. Letos v září Trump prohlásil, že ve své administrativě nemá ministra spravedlnosti.

Skandál kolem údajného vměšování Ruska a do amerických prezidentských voleb v roce 2016, v nichž republikán Trump zvítězil nad demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou, vypukl v říjnu 2016, kdy administrativa prezidenta Baracka Obamy veřejně obvinila Rusko z hackerských útoků na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit prezidentské volby.

Kauzu rozplétají Kongres, FBI i zvláštní vyšetřovatel a senátní výbor pro tajné služby v květnu potvrdil závěry amerických zpravodajských služeb, že se Moskva šířením dezinformací a hackerskými útoky snažila v roce 2016 ovlivnit prezidentskou kampaň ve prospěch Trumpa. V kauze je řada obviněných včetně bývalých volebních spolupracovníků Trumpa a vyvolala také diplomatickou roztržku mezi USA a Ruskem. USA kvůli tomu například vypověděly na konci roku 2016 35 ruských diplomatů spolu s jejich rodinami a uzavřely dvě ruská pracoviště ve Spojených státech.

Přitom v březnu 2017 se objevily informace, že Sessions během prezidentské kampaně dvakrát jednal s ruským velvyslancem v USA. Sessions se v prvním případě s ruským ambasadorem sešel jako tehdejší člen senátního výboru pro ozbrojené složky, podruhé to bylo v rámci setkání amerických politiků se skupinou velvyslanců. Tehdy ho ještě Trump podpořil.

A byl to také Sessions, kdo Trumpovi doporučil, aby odvolal šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho. Trump tak učinil údajně kvůli ztrátě důvěry a kvůli chybám při vyšetřování skandálu kolem služební elektronické pošty Hillary Clintonové, soupeřky Trumpa ve volbách. Podle názoru většiny médií byl skutečným důvodem Trumpův odpor k vyšetřování údajných zásahů Ruska do prezidentských voleb, které měly Trumpa zvýhodnit.

Letos v srpnu Trump na twitteru vyzval Sessionse, aby bezodkladně zastavil pátrání po ruském vlivu na americké prezidentské volby vedené Muellerem. Bílý dům ale později vysvětloval, že prezidentova výzva nepředstavovala příkaz.

 Vystudovaný právník a rodák z Alabamy (narozen 24. prosince 1946) Sessions byl v letech 1997 až 2017 alabamským senátorem a v letech 1995-1997 zastával post alabamského ministra spravedlnosti. Byl považován za jednoho z nejkonzervativnějších senátorů.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232