Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Analytik ze země, kde Rusko udržuje zamrzlý konflikt: Dezinformace jsou zakořeněné, zabíjí vás zevnitř

Analytik ze země, kde Rusko udržuje zamrzlý konflikt: Dezinformace jsou zakořeněné, zabíjí vás zevnitř

Důsledkem rozpadu Sovětského svazu byla i řada konfliktů v oblastech s vysokou koncentrací rusky mluvícího obyvatelstva. Jedním z takových regionů je Podněstří. Oficiálně je součástí Moldavska, ale fakticky jej vláda v Kišiněvě nemá pod kontrolou. V oblasti prosazuje své zájmy Moskva, která tam má i svůj vojenský kontingent. Kreml přitom neopomíjí ani zbytek země, který musí čelit masivní ruské propagandě. „Máme regiony, kde jsou jen proruská média,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ analytik Vladislav Saran, jenž se snaží situaci čelit prostřednictvím jím založeného Nezávislého analytického centra Spirit Critic.

Propaganda a ruský pohled na události se šíří přes média. V zemi hrají prim ruské televizní kanály, rádia a noviny. Mezi Moldavany zůstává oblíbený například list Komsomolskaja Pravda nebo televizní stanice První kanál spravovaná přímo Kremlem. „Tyto kanály jsou prakticky v každé vesnici a jsou velice mocné,“ popisuje Saran s tím, že velký vlil má také internet a trollové na sociálních sítích Facebook a VKontaktě.

Co z toho je hlavní zdroj, který Moldavany ovlivňuje nejvíce?

Převážně televize. Poslední data nám ukazují, že lidé se dostávají do kontaktu s dezinformacemi hlavně skrze televizi. Mladí, staří, všichni. Samozřejmě starší lidé, kteří sledují televizi více, jí jsou ovlivnění více než mladí. U těch zase hrají velkou roli sociální sítě. Osobně si ale myslím, že nejvíce škody dělá televizní propaganda ve zprávách.

Jak se tomu snažíte čelit? Fungují v zemi nezávislé fact-checkingové organizace?

Takových projektů máme několik. Za všechny bych jmenoval projekt Stop False, který začal působit po anexi Krymu na Ukrajině a během roku se rozšířil také do Moldavska. Další projekty provozují různé neziskové organizace, které se snaží hájit nezávislé novinářské prostředí. Bohužel řada z nich není příliš známých, jelikož nemají přístup do televize.

To mě právě zajímá. Jak se jim daří vysvětlovat lidem, že to, co čtou nebo sledují v televizi, často není pravda? Jak Moldavané takové projekty vnímají?

Můj osobní názor je, že nejsou tak oblíbené, jak by si přály být, a řeší problém, jak šířit své zprávy. Snaží se to dělat prostřednictvím skupin, které jezdí na vesnice a skrze billboardy. Je ovšem také problém, jak měřit jejich výsledky. Pokud bychom se dívali na výsledky voleb, tak lidé stále volí proruské strany. Z toho mi vychází, že občané pořád ještě nechápou, co se děje. Myslím, že tyto projekty málo pracují s rusky mluvícími obyvateli.

„Lidi, kteří se z Podněstří odstěhovali, navíc příliš nezajímá, co se v oblasti děje. Nejsou v kontaktu s těmi v regionu. Ti, kteří tam zůstali, zase mají výhody. Neplatí za elektřinu, veteráni dostávají penzi od ruské vlády. Projevuje se také snaha předejít konfliktu. Převládá pozice nechat věc, jak je, a neprovokovat Moskvu.„
Vladislav Saran, analytik

Zmiňujete se o vesnicích. V Česku se často mluví o rozdílech mezi velkými městy a venkovem. Pokud bychom se zaměřili na propagandu, liší se v Moldavsku její vnímání takto regionálně?

Stále se snažíme najít způsob, jak mluvit a pracovat s lidmi na vesnicích. Důležité jsou ale též regionální odlišnosti. Ruština je jazykem, kterému rozumí většina obyvatel Moldavska. Máme však regiony, kde jsou pouze proruská média. Takovým regionem je například Podněstří, které nekontroluje vláda v Kišiněvě. Tam je čistá ruská propaganda. Dalším takovým regionem je Gagauzsko, kde je 95 procent médií ruských a 9 z 10 lidí zde mluví pouze Rusky. V takových regionech je složité dělat nějaké projekty. 

Je Podněstří pro Moldavany ještě téma? Jak moc se lidé zajímají o situaci v separatistickém regionu?

Bohužel se o Podněstří příliš nezajímají. Lidé zapomínají, že je to moldavský region. Uběhlo mnoho let, veteráni z války jsou zklamáni vývojem a lidé jsou zmatení, co se tam děje. Když tam jedete, vidíte sochy Stalina, portréty dalších komunistických lídrů. Lidé zapomínají, že tam jsou vojska řízená z Kremlu. Je to šílené. Moldavané to nevnímají jako hrozbu. Vojáci jsou přitom velice aktivní, každé září se tam konají cvičení.

 

Jak je možné, že navzdory situaci v Podněstří, je Rusko mezi lidmi v Moldavsku stále tak populární? Když se například podívám na to, jak negativně mnozí Češi pohlíží na Německo kvůli zabrání Sudet nebo na Rusko kvůli invazi z roku 1968, udivuje mě ten rozdíl. A nemusíme se navíc držet jen Česka, na Ukrajině není Moskva po anexi Krymu a válce na východě země také příliš oblíbená. 

Záleží, jaké zprávy konzumujete a jak vám je podávána situace ve světě. Když řada prorusky smýšlejících lidí mluví například o situaci na Krymu, říká, že je to v pořádku, protože to území bylo vždy ruské a až Chruščov jej daroval Ukrajině. U některých lidí převládá postoj, že ať Vladimir Putin udělá cokoli, je to vždy dobré. Lidi, kteří se z Podněstří odstěhovali, navíc příliš nezajímá, co se v oblasti děje. Nejsou v kontaktu s těmi v regionu. Ti, kteří tam zůstali, zase mají výhody. Neplatí za elektřinu, veteráni dostávají penzi od ruské vlády. Projevuje se také snaha předejít konfliktu. Převládá pozice nechat věc, jak je, a neprovokovat Moskvu.

Hraje roli v šíření propagandy i chudoba? Je ruský vliv silnější v chudších regionech země?

Politici, kteří zvedají tato proruská témata, z toho těží. Potřebují dostat lidi na shromáždění, tak vypraví autobusy do chudých regionů, dají jim peníze a odvezou je na mítink v Kišiněvě, kde skandují, že jsou pro nebo proti něčemu. Příjmy v Moldavsku jsou velice nízké, lidé nejsou příliš informovaní a o řadu věcí se vůbec nestarají. 

Pokud se budeme bavit o politice, jaký vliv na ni má Kreml? Financuje přímo nějaké strany? 

To je velká otázka, protože víme jména stran a politiků, ale je velice složité získat důkazy. Občanská společnost se domnívá, že současný prezident Igor Dodon je financovaný z Ruska. Neumí prokázat, odkud bere peníze, ale má velké výdaje. Zve populární umělce na své mítinky a tvrdí, že pro něj vystupují zadarmo, ale to je nesmyslné. Každý měsíc navíc jezdí do Kremlu, kde se setkává s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podporu z Ruska mají zřejmě i některé menší strany, ale ty nejsou tak viditelné.

 

Vladislav Saran
Vladislav Saran je politický analytik a zakladatel moldavského Nezávislého analytického centra „Spirit Critic“, think tanku zaměřeného na problematiku dezinformací, mediální propagandy, manipulace s veřejností a téma Podněstří.

Jakou roli hrají tato podezření u veřejnosti? Zajímá se o ně?

Někteří lidé ano, někteří ne. Lidé, kteří volí tyto strany, těm je to jedno. Ale například novináři se ptají, odkud prezident bere peníze. On tato podezření ignoruje. Říká, že jsou to příspěvky nebo že pro něj umělci vystupují zadarmo. Demokratické strany navíc často spolupracují s proruskými politiky. Na obvinění tak upozorňují hlavně mimoparlamentní strany, které ale nemají takový vliv, nebo aktivisté.

V Česku se setkáváme s tím, že propaganda velice silně působí na lidi, kteří v dobrém vzpomínají na dobu totality. Existuje v Moldavsku nostalgie po časech komunismu? Stýská se lidem po životě v Sovětském svazu?

Řekl bych, že ano. Statistiky ukazují, že 60 procent Moldavanů by se rádo vrátilo do dob Sovětského svazu. Nevíme proč. Můj názor je, že se cítili pohodlněji, protože Moldavsko bylo opravdu součástí Sovětského svazu a oni si myslí, že kvalita života byla lepší. Lidé se například dívají na zahraniční politiku Vladimira Putina a vnímají ji jako politiku silného muže, který je ochrání. Je to nejoblíbenější zahraniční lídr, jiné častokrát ani neznají, snad ještě s výjimkou Donalda Trumpa. Neohlížejí se na Evropu, ale na Rusko. To se projevuje i na oslavách některých svátků, kdy se vzpomíná na „staré dobré časy“ a lidé se například oblékají do uniforem sovětských vojáků.

Co je hlavním tématem, na které se ruská propaganda v Moldavsku soustředí?

Jsou to dezinformace o Evropské unii a Rumunsku. Rumunsko je terčem, jelikož je to nejbližší země a někteří moldavští politici navrhují sjednocení. Pozice propagandy je taková, že Evropská unie zkolabuje, NATO je špatné, migrace ze Sýrie je evropská chyba, Putin je ten, kdo vyřeší situaci v Sýrii a podobně. Kromě toho se objevují různé lokální věci. Typicky, že Rusko pomůže Moldavsku s bezpečností nebo se vytváří narativ, že všichni politici jsou zkorumpovaní, ale zrovna tenhle jediný konkrétní, který kandiduje, je výjimka, proto by ho měli lidé volit.

Přijde mi zajímavé, že zmiňujete migrační krizi. Ta se Moldavska přitom přímo nedotýká. Nikdo po Kišiněvu nechce, aby přijímal migranty. 

To je pravda, ale moldavská společnost je silně konzervativní. Nechceme přijímat mnoho muslimů ani lidi s odlišnou národností. Existují stereotypy, že lidé z ostatních zemí zničí naše hodnoty a nahradí je svými. Není to specificky o Syřanech.

Jak se Moldavané vůbec dívají na NATO a Evropskou unii?

NATO není mezi Moldavany příliš populární. Držíme si svoji neutralitu, nechceme se účastnit válek – takhle to lidé cítí. Ruská propaganda tvrdí, že NATO znamená válku, šíří negativní poselství, ukazuje záběry z bojů. Lidé neví, že NATO například podporuje moldavskou armádu. Co se týče unie, většina lidí je vůči ní konstantně skeptická. Dříve, když do konce minulé dekády vládla Komunistická strana, byla podpora EU větší. Pokud by se dnes konalo referendum o vstupu do EU a pokud by bylo regulérní, myslím, že by odpověď byla záporná. 

Ten váš dodatek vyvolává pochyby, zda věříte, že hlasování v Moldávii probíhají regulérně. Máte nějaké podezření, že dochází k falšování voleb?

To ne, ale vláda občas rozhodne o zrušení či zneplatnění některých voleb. Například když se volil primátor Kišiněva, vyhrál člověk z opozice a soud volby zneplatnil, protože řekl, že neproběhly správně.

Vidíte nějaké řešení, jak propagandě, dezinformacím, falešným zprávám a všemu, co s tím souvisí, lépe čelit?

Věřím, že západní partneři, Evropská unie a USA, musí pokračovat v investování peněz do moldavské občanské společnosti a pomoci lidem. Někdy je to ale těžké. Spojené státy například budují v Moldavsku silnice. Ovšem lidé to nevědí. Myslí si, že to dělá Rusko, protože za starých časů stavělo silnice jen Rusko. Musíme pracovat nejen s mladými. Musíme pracovat s dospělými, protože ti chodí k volbám. A organizace nevynakládají příliš peněz na práci s dospělými s odůvodněním, že se obecně nechtějí tolik učit. Také musíme podporovat média. V Moldavsku je 80 procent médií v rukou politiků, jen 20 procent je nezávislých.

Zkuste si na závěr trochu zafilozofovat. Jsou podle vás větším problémem dezinformační média, nebo lidé, kteří dezinformacím věří? 

Je velice těžké to říci, ale podle mě jsou více nebezpeční ti, kteří dezinformacím věří. Víte, lidé často zapomínají, co měli včera k večeři. Takže ráno vidí zprávy, večer mluví se svými partnery a druhý den si už ty informace nepamatují. Dezinformace, když se přidržíme Moldavska, jsou ale více zakořeněné. Proudí skrze různé kanály, například filmy. Jsou více zapamatovatelné. Je to něco, co vás zabíjí zevnitř.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1