Články odjinud

ANALÝZA: Erdogan větří životní šanci. Narychlo svolané volby mu mají dát absolutní moc

ANALÝZA: Erdogan větří životní šanci. Narychlo svolané volby mu mají dát absolutní moc

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoǧanovi došla trpělivost. Ve včerejším televizním vystoupení oznámil, že Turci nebudou muset na příští parlamentní a prezidentské volby čekat do listopadu příštího roku, ale že se k urnám vypraví už za dva měsíce. K uspořádání předčasných voleb jej vyzval předseda nacionalistické strany MHP a hlavní spojenec Devlet Bahçeli. Po těchto volbách projde Turecko transformací z parlamentní v prezidentskou republiku. Dává to smysl. Když už si pořídíte krásné nové kolo, tak se vám nechce čekat roky, než se na něm budete moct konečně projet. A už vůbec nechcete riskovat, že by se na něm nakonec vozil někdo jiný.

Na věčné časy

Erdoǧan stojí v čele Turecka už od roku 2003. Jedenáct let zastával post premiéra a od roku 2014 je prezidentem. Tím by rád zůstal (minimálně) dalších pět let. Prohlášení o předčasných volbách přichází téměř přesně rok po ústavním referendu, jež iniciovala Erdoǧanova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a spřátelená Nacionálně činná strana (MHP). Osmnáct změn ústavy, o jejichž (ne)zavedení Turci hlasovali, mělo přetvořit parlamentní systém v systém prezidentský. Výsledek referenda byl nakonec velice těsný (51,18 % pro, 48,82 % proti). Po nových volbách tak nebude mít Turecko premiéra a prezident se stane hlavou výkonné moci.

Co se ještě změní? Prezident si bude moci mimo jiné uchovat vazby na politickou stranu (konec dosavadní nestranickosti), bude mít nové pravomoci při jmenování ministrů, přípravách rozpočtu a bude moci vydávat prezidentské dekrety, bude moci rozpustit parlament a vyhlásit mimořádný stav a nově bude mít viceprezidenta. „Přestože spolu prezident s vládou spolupracují tak harmonicky, jak jen to je možné, na každém kroku čelíme chorobě starého systému,“ prohlásil ve včerejším televizním projevu Erdoǧan. Že to, co Turci mají, je podle Erdoǧana špatně a chce to změnu, bylo jasné už vloni, kdy se o tom hlasovalo. Proč však najednou ten spěch, když měli původně volby proběhnout až 4. listopadu 2019?

Strach z Dobra

„Vývoj v Sýrii a jinde způsobil, že je naprosto nezbytné přejít k novému exekutivnímu systému, abychom mohli provést kroky nutné k tomu, aby byla naše vlast v budoucnu silnější,“ pokračoval prezident. Zlí jazykové ovšem mluví spíše o obavách z opoziční strany İyi (Dobro) bývalé ministryně vnitra a členky MHP Meral Akşenerové. „Říkám jí hnutí statečných,“ vysvětlovala v rozhovoru pro New York Times. Akşenerová není v turecké politice, na rozdíl třeba od protikandidáta egyptského prezidenta Sísího, žádné neznámé jméno. Jednašedesátiletá žena se ve vysoké politice pohybuje už víc jak dvacet let a rozhodně nemá malé ambice: „Všichni mluví o panu Erdoǧanovi. Ale co když budu příští prezidentkou já?“ ptala se před loňským referendem.

Dalším faktorem mohou být obavy z hrozícího zhroucení ekonomiky. Turecká lira se dostala v letošním roce na své minimum a je v rámci rozvíjejících se trhů nejhůře si vedoucí měnou ze všech, deficit běžného účtu je stále mohutný a inflace sílí. Podle Umuta Urase z Al Jazeery zaznamenaly měna i burza záhy po oznámení předčasných voleb vzestup. S prudce stoupající inflací má Erdoǧan už své zkušenosti. Rok před jeho nástupem do premiérského úřadu dosáhla 70 %, v porovnání s tímto číslem to bylo vloni pouhých 12 %.

Erdoǧan také nejspíš doufá, že se mu podaří využít nedávných úspěchů, které Turecko zaznamenalo v boji proti kurdským jednotkám v Sýrii, a jež mají kladné ohlasy i mezi opozicí. V lednu zahájily turecké jednotky ve spolupráci se Syrskou svobodnou armádou operaci, jejímž cílem bylo vyčistit Afrín od Amerikou podporovaných kurdských milicí známých jako Lidové obranné jednotky (YPG). Turecko považuje Sjednocenou demokratickou stranu (PYD) a její ozbrojené křídlo YPG za „teroristické organizace“, které mají vazby na zákonem zakázanou Kurdskou stranu pracujících (PKK).

Ekonomika říznutá Sýrií

Podle analytika Etyena Mahçupyana stojí za předčasnými volbami právě válka v Sýrii spolu s ekonomickými důvody. „Volby jsou naplánované na tak brzké datum, aby neměl žádný z případných vážných protikandidátů možnost vést proti Erdoǧanovi kampaň a aby opozice neměla možnost se zorganizovat. MHP, která bude stát za případnou Erdoǧanovou výkonnou mocí, je přesvědčená, že teď jsou pro vítězství lepší podmínky, než by byly v roce 2019,“ dodává Mahçupyan. Podle prezidentových příznivců je tento krok naprosto logický – po loňském referendu prostě jen chce, aby se zrealizoval jeho výsledek. Navíc je v této době nutné mít silnou vládu, která dokáže zajistit stabilitu země.

Opoziční Republikánská lidová strana (CHP) po středečním oznámení předčasných voleb prohlásila, že výzvu přijímá. „Na volby jsme připravení. I kdyby se měly konat zítra, jsme připravení,“ sdělil tiskový mluvčí strany Bülent Tezcan.

Lidově demokratické straně (HDP) se situace líbí o poznání méně. Její tiskový mluvčí Ayhan Bilgen kroky vlády kritizoval s tím, že pro předčasné volby není žádný vážný důvod.

Pokud jde o zmiňovanou stranu Dobro, která vznikla teprve v říjnu loňského roku, není zatím jasné, jestli se vůbec bude moci voleb zúčastnit. Volební komise teprve zveřejní, zda splňuje nezbytné požadavky. Pokud bude její kandidatura zamítnuta, může buď spojit síly s jinou politickou stranou, případně mohou její členové kandidovat jako nezávislí.

Podle Taha Akyola, analytika a sloupkaře z deníku Hürriyet, mají k sobě všechny tři opoziční strany názorově tak daleko, že v podstatě nepřichází v úvahu, aby spolu uzavřely nějaké spojenectví.

Volby se navíc budou konat za mimořádného stavu, který byl vyhlášený před téměř dvěma lety po tehdejším červencovém pokusu o převrat, při němž přišlo o život na 300 lidí. Podle zprávy Evropské komise bylo od vyhlášení mimořádného stavu vzato do vazby přes 150 tisíc lidí, 78 tisíc jich bylo zatčeno a přes 110 000 státních úředníků přišlo o práci, přičemž podle oficiálních orgánů se jich 40 000 mohlo vrátit zpět. Místní i mezinárodní organizace pro lidská práva obviňují vládu z toho, že jí převrat posloužil jako záminka pro vypořádání se s opozicí a nepohodlnými jedinci. Západ opakovaně vlnu zatýkání a čistek odsoudil. Podle Ankary stálo za pokusem o převrat hnutí Fethullaha Gülena a zatýkání i čistky jsou v souladu s právem a mají státní instituce zbavit Gülenových stoupenců. 

„Volby nemůžou probíhat za mimořádného stavu. Mimořádný stav musí být ukončený ještě dnes,“ prohlašoval tiskový mluvčí CHP. Jenže zjevně můžou. Datum bylo stanovené na 24. června. „Čtyřiadvacátého června začne být implementován náš nový vládní systém v souladu s vůlí lidu. Náš lid otevře 24. června dveře nové éře,“ prohlásil náměstek premiéra Bekir Bozdağ. „Předčasné volby zničí všechny, kdo osnovali špinavá spiknutí proti Turecku.“ Vzhůru do pedálů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud