Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Erdogan větří životní šanci. Narychlo svolané volby mu mají dát absolutní moc

ANALÝZA: Erdogan větří životní šanci. Narychlo svolané volby mu mají dát absolutní moc

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoǧanovi došla trpělivost. Ve včerejším televizním vystoupení oznámil, že Turci nebudou muset na příští parlamentní a prezidentské volby čekat do listopadu příštího roku, ale že se k urnám vypraví už za dva měsíce. K uspořádání předčasných voleb jej vyzval předseda nacionalistické strany MHP a hlavní spojenec Devlet Bahçeli. Po těchto volbách projde Turecko transformací z parlamentní v prezidentskou republiku. Dává to smysl. Když už si pořídíte krásné nové kolo, tak se vám nechce čekat roky, než se na něm budete moct konečně projet. A už vůbec nechcete riskovat, že by se na něm nakonec vozil někdo jiný.

Na věčné časy

Erdoǧan stojí v čele Turecka už od roku 2003. Jedenáct let zastával post premiéra a od roku 2014 je prezidentem. Tím by rád zůstal (minimálně) dalších pět let. Prohlášení o předčasných volbách přichází téměř přesně rok po ústavním referendu, jež iniciovala Erdoǧanova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a spřátelená Nacionálně činná strana (MHP). Osmnáct změn ústavy, o jejichž (ne)zavedení Turci hlasovali, mělo přetvořit parlamentní systém v systém prezidentský. Výsledek referenda byl nakonec velice těsný (51,18 % pro, 48,82 % proti). Po nových volbách tak nebude mít Turecko premiéra a prezident se stane hlavou výkonné moci.

Co se ještě změní? Prezident si bude moci mimo jiné uchovat vazby na politickou stranu (konec dosavadní nestranickosti), bude mít nové pravomoci při jmenování ministrů, přípravách rozpočtu a bude moci vydávat prezidentské dekrety, bude moci rozpustit parlament a vyhlásit mimořádný stav a nově bude mít viceprezidenta. „Přestože spolu prezident s vládou spolupracují tak harmonicky, jak jen to je možné, na každém kroku čelíme chorobě starého systému,“ prohlásil ve včerejším televizním projevu Erdoǧan. Že to, co Turci mají, je podle Erdoǧana špatně a chce to změnu, bylo jasné už vloni, kdy se o tom hlasovalo. Proč však najednou ten spěch, když měli původně volby proběhnout až 4. listopadu 2019?

Strach z Dobra

„Vývoj v Sýrii a jinde způsobil, že je naprosto nezbytné přejít k novému exekutivnímu systému, abychom mohli provést kroky nutné k tomu, aby byla naše vlast v budoucnu silnější,“ pokračoval prezident. Zlí jazykové ovšem mluví spíše o obavách z opoziční strany İyi (Dobro) bývalé ministryně vnitra a členky MHP Meral Akşenerové. „Říkám jí hnutí statečných,“ vysvětlovala v rozhovoru pro New York Times. Akşenerová není v turecké politice, na rozdíl třeba od protikandidáta egyptského prezidenta Sísího, žádné neznámé jméno. Jednašedesátiletá žena se ve vysoké politice pohybuje už víc jak dvacet let a rozhodně nemá malé ambice: „Všichni mluví o panu Erdoǧanovi. Ale co když budu příští prezidentkou já?“ ptala se před loňským referendem.

Dalším faktorem mohou být obavy z hrozícího zhroucení ekonomiky. Turecká lira se dostala v letošním roce na své minimum a je v rámci rozvíjejících se trhů nejhůře si vedoucí měnou ze všech, deficit běžného účtu je stále mohutný a inflace sílí. Podle Umuta Urase z Al Jazeery zaznamenaly měna i burza záhy po oznámení předčasných voleb vzestup. S prudce stoupající inflací má Erdoǧan už své zkušenosti. Rok před jeho nástupem do premiérského úřadu dosáhla 70 %, v porovnání s tímto číslem to bylo vloni pouhých 12 %.

Erdoǧan také nejspíš doufá, že se mu podaří využít nedávných úspěchů, které Turecko zaznamenalo v boji proti kurdským jednotkám v Sýrii, a jež mají kladné ohlasy i mezi opozicí. V lednu zahájily turecké jednotky ve spolupráci se Syrskou svobodnou armádou operaci, jejímž cílem bylo vyčistit Afrín od Amerikou podporovaných kurdských milicí známých jako Lidové obranné jednotky (YPG). Turecko považuje Sjednocenou demokratickou stranu (PYD) a její ozbrojené křídlo YPG za „teroristické organizace“, které mají vazby na zákonem zakázanou Kurdskou stranu pracujících (PKK).

Ekonomika říznutá Sýrií

Podle analytika Etyena Mahçupyana stojí za předčasnými volbami právě válka v Sýrii spolu s ekonomickými důvody. „Volby jsou naplánované na tak brzké datum, aby neměl žádný z případných vážných protikandidátů možnost vést proti Erdoǧanovi kampaň a aby opozice neměla možnost se zorganizovat. MHP, která bude stát za případnou Erdoǧanovou výkonnou mocí, je přesvědčená, že teď jsou pro vítězství lepší podmínky, než by byly v roce 2019,“ dodává Mahçupyan. Podle prezidentových příznivců je tento krok naprosto logický – po loňském referendu prostě jen chce, aby se zrealizoval jeho výsledek. Navíc je v této době nutné mít silnou vládu, která dokáže zajistit stabilitu země.

Opoziční Republikánská lidová strana (CHP) po středečním oznámení předčasných voleb prohlásila, že výzvu přijímá. „Na volby jsme připravení. I kdyby se měly konat zítra, jsme připravení,“ sdělil tiskový mluvčí strany Bülent Tezcan.

Lidově demokratické straně (HDP) se situace líbí o poznání méně. Její tiskový mluvčí Ayhan Bilgen kroky vlády kritizoval s tím, že pro předčasné volby není žádný vážný důvod.

Pokud jde o zmiňovanou stranu Dobro, která vznikla teprve v říjnu loňského roku, není zatím jasné, jestli se vůbec bude moci voleb zúčastnit. Volební komise teprve zveřejní, zda splňuje nezbytné požadavky. Pokud bude její kandidatura zamítnuta, může buď spojit síly s jinou politickou stranou, případně mohou její členové kandidovat jako nezávislí.

Podle Taha Akyola, analytika a sloupkaře z deníku Hürriyet, mají k sobě všechny tři opoziční strany názorově tak daleko, že v podstatě nepřichází v úvahu, aby spolu uzavřely nějaké spojenectví.

Volby se navíc budou konat za mimořádného stavu, který byl vyhlášený před téměř dvěma lety po tehdejším červencovém pokusu o převrat, při němž přišlo o život na 300 lidí. Podle zprávy Evropské komise bylo od vyhlášení mimořádného stavu vzato do vazby přes 150 tisíc lidí, 78 tisíc jich bylo zatčeno a přes 110 000 státních úředníků přišlo o práci, přičemž podle oficiálních orgánů se jich 40 000 mohlo vrátit zpět. Místní i mezinárodní organizace pro lidská práva obviňují vládu z toho, že jí převrat posloužil jako záminka pro vypořádání se s opozicí a nepohodlnými jedinci. Západ opakovaně vlnu zatýkání a čistek odsoudil. Podle Ankary stálo za pokusem o převrat hnutí Fethullaha Gülena a zatýkání i čistky jsou v souladu s právem a mají státní instituce zbavit Gülenových stoupenců. 

„Volby nemůžou probíhat za mimořádného stavu. Mimořádný stav musí být ukončený ještě dnes,“ prohlašoval tiskový mluvčí CHP. Jenže zjevně můžou. Datum bylo stanovené na 24. června. „Čtyřiadvacátého června začne být implementován náš nový vládní systém v souladu s vůlí lidu. Náš lid otevře 24. června dveře nové éře,“ prohlásil náměstek premiéra Bekir Bozdağ. „Předčasné volby zničí všechny, kdo osnovali špinavá spiknutí proti Turecku.“ Vzhůru do pedálů.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1