Články odjinud

ANALÝZA: Green New Deal – radikální plán, kterým progresivisté chtějí změnit Ameriku

ANALÝZA: Green New Deal – radikální plán, kterým progresivisté chtějí změnit Ameriku

Alexandria Ocasio-Cortezová je během prvních týdnů ve Sněmovně reprezentantů až nebývale aktivní. Mladá kongresmanka dokonale využívá svého marketingového potenciálu a snaží se prosazovat do debaty progresivistická témata. Jejím největším tahákem je tzv. Green New Deal, tedy plán na radikální změny americké ekonomiky a společnosti s cílem čelit klimatické změně a sociálním nerovnostem.

Green New Deal svým názvem odkazuje na New Deal prezidenta Franklina Delano Roosevelta, který řešil hospodářskou krizi 30. let minulého století. Ambice plánu jsou podobně velké. Jde o největší návrh, jak řešit klimatické změny za poslední dekádu.

Ve skutečnosti není jeden Green New Deal. Pod označení se schovají různorodé plány představené jednotlivými politickými stranami (svoji vizi měli například američtí Zelení) nebo think-tanky a dalšími organizacemi. Všechny však staví na třech základních pilířích.

Prvním je dekarbonizace ekonomiky, neboli definitivní opuštění používání uhlí. Plány se od sebe liší v detailech. Nejradikálnější je ten navrhovaný Ocasio-Cortezovou. Kongresmanka, za níž stojí i hnutí Sunrise podporující progresivistické křídlo Demokratické strany, by ráda viděla americkou ekonomiku bez uhlí do roku 2030. Chce přitom přejít jen na obnovitelné zdroje.

Mnoho překážek i vizí

Proveditelnost návrhu Ocasio-Cortezové je ale nejistá, na což upozorňují energetičtí experti. Greg Carlock spolupracující s organizací Data for Progress se domnívá, že reálnější termín pro dekarbonizaci je 15 let. Nechce navíc sázet jen na obnovitelné zdroje, ale jako alternativu nabízí i jaderné elektrárny. Další odborníci argumentují, že není dobré zavrhovat plynové elektrárny, které mohou být ke klimatu šetrnější než uhlí.

Ani Carlockův návrh ale nebudí přílišnou důvěru. Sázka na obnovitelné zdroje by vedla k nutnosti baterií jako zásobárny pro případ, že vítr nebude foukat a slunce nebude svítit. Takové technologie se vyvíjí, zatím ale nejsou k dispozici. „Dekarbonizovat výrobu elektřiny za 10 až 15 let by z hlediska infrastruktury znamenalo udělat to prakticky přes noc. Dekarbonizovat zbytek ekonomiky by bylo ještě těžší,“ cituje list Guardian analytičku ze společnosti ClearView Energy Partners Christine Tezakovou.

Daleko větší problém než v případě výroby elektřiny spočívá v dopravě a provozu budov. V případě prvního segmentu by naplnění plánu znamenalo daleko rychlejší rozšíření elektrických vozidel a zákaz dieselových motorů, což by mohlo vést ke zdražení a omezení dostupnosti automobilů. Navíc není jasné, jak by si progresivisté představovali řešení pro leteckou a nákladní dopravu.

Až 40 procent amerických emisí v souvislosti s používáním uhlí vzniká v budovách. Zbavit se jich je nyní prakticky nemožné bez toho, aby domácnosti ve Spojených státech rapidně omezily spotřebu elektrické energie. Citelné potíže by rychlá dekarbonizace přinesla těžkému průmyslu.

Práci pro všechny a nápravu starých křivd

Druhým pilířem všech návrhů s označením Green New Deal je sociální prvek. Green New Deal není jen klimatickým balíčkem, jeho ambicí je radikálně proměnit ekonomiku, dát více sociálních jistot chudším lidem a střední třídě a vytvořit daleko silnější veřejný sektor na úkor soukromého.

Green New Deal zahrnuje investice v řádech bilionů dolarů. Mimo jiné by měl přinést lidem právo na práci. To by ve zkratce znamenalo, že federální vláda by byla povinna poskytnout zaměstnání s důstojným platem každému, kdo jej chce a potřebuje. Pod důstojným platem si progresivisté představují alespoň 15 dolarů (zhruba 340 korun) na hodinu a výhody typu péče o děti.

Návrh rezoluce, který Ocasio-Cortezová začátkem února předložila Kongresu, vytyčuje mezi hlavními cíly pro další roky také tvorbu dobře placených pracovních míst a zajištění prosperity pro všechny Američany. Spolu s tím chce prosadit vysoce kvalitní zdravotní péči (opět pro všechny Američany) nebo dostupné bydlení. Dokument je však zatím jen obecnou deklarací. Nezmiňuje konkrétní kroky, jak cílů dosáhnout.

Třetím zásadním bodem prolínajícím se napříč jednotlivými plány je odstranění diskriminace a náprava historických křivd na některých skupinách obyvatel. Zahrnují nízkopříjmové komunity, lidi jiné barvy pleti, původní Američany a ty, kteří jsou nejvíce postiženi klimatickou změnou. „Green New Deal je hnutí za lidská práva naší generace,“ popisuje jej Ocasio-Cortezová.

Budou se tisknout peníze?

Jak už bylo řečeno, uvedení plánu do praxe by vyžadovalo značné náklady v bilionech dolarů. Nabízí se tedy otázka, kde na to vzít peníze. Ocasio-Cortezová opakovaně navrhovala zvýšit daně nejbohatším Američanům. Jejich příjmy by se podle její vize měly danit 70 procenty. Sazba by se vztahovala na jedince, jejichž roční výdělek překoná 10 milionů dolarů a zasáhla by příjmy nad touto hranicí.

Experti však varují, že takto citelné zdanění, které v USA platilo naposledy před reformami prezidenta Ronalda Reagana, povede ke snaze vyhýbat se placení daní. Ekonom z Chicagské univerzity Eric Zwick pro agenturu Bloomberg jako příklad, jak se majitelé firem mohou budoucí vysoké dani z příjmů vyhnout, uvádí umělé snižování sobě vyplácené mzdy a navyšování zisku firmy. Na výdělek z něj by se daň z příjmů nevztahovala.

Na levici se přitom objevují i návrhy, že financování změny nebude takovým problémem, jelikož Spojené státy mohou natisknout více peněz. Jedním z příznivců tzv. moderní měnové teorie, která tvrdí, že vláda může díky tištění bankovek investovat tolik prostředků, kolik chce, je i Ocasio-Cortezová. Problémem takových teorií však je, že nevyhnutelně vedou k inflaci.

Zelený sen štěpí demokraty

Green New Deal je každopádně levicovým tématem číslo jedna. A představitelé demokratů se na něm silně štěpí. Kromě Ocasio-Cortezové podporují Green New Deal i další mladí kongresmani, kteří se dostali do Sněmovny reprezentantů po loňských volbách. Přidávají se také prezidentští kandidáti, kteří sympatizují s progresivisty jako Kamala Harrisová, Cory Booker nebo Bernie Sanders.

Ani kdyby progresivisté příští rok uspěli a jejich člověk usedl v Bílém domě, nebudou to mít s prosazením svého ambiciózního plánu jednoduché. Republikáni jsou zcela proti a umírněnější demokraté sice neoponují boji s klimatickou změnou, ale nesouhlasí se vším, co Green New Deal obsahuje. Někteří by například místo vysokého zdanění bohatých raději viděli úspory ve federálních výdajích. Progresivisté přitom zatím nedávají příliš najevo ochotu přistupovat ke kompromisům.

Plán je tak politicky prakticky neprůchodný. Například šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová jej i proto titulovala nikoli jako Green New Deal, neboli Nový zelený úděl, nýbrž jako Green Dream – zelený sen.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud